4. týden
Pondělí 23. září
Nová kalendářová služba nám zahájila nejen nový týden, ale i nové roční období. Zopakovali jsme si, že prvnímu podzimnímu dni se říká podzimní rovnodennost a také proč se mu tak říká. S podzimem a listnatými stromy souvisela i nová písnička, kterou pro nás paní učitelka připravila. Jmenuje se "Lístečku dubový" a někteří jsme ji znali. Slova jsme si založili do desek a hudebku a poslechli si, jak zní. Porovnávali jsme ji s písničkou "Okoř", kterou jsme zpívali minulý týden.
Poté jsme se rozdělili do dvojic na sdílení víkendových zážitků v deníčcích. Každý týden máme dvojice jiné, abychom si vyzkoušeli, jak se nám pracuje s ostatními spolužáky, nejen s nejlepšími kamarády. Jen je škoda, že ne všichni píšeme pěkně, někomu dokonce chybí obrázky a někteří nenosí deníčky vůbec :-(.
A pak už přišel na řadu první diktát. Ti, kteří si ho doma vyzkoušeli, mohli být klidnější, naopak některým z nás se domácí "nepříprava" výrazně nevyplatila. Jejich velkým štěstím bylo, že se jednalo o první diktát, takže zatím nedostali žádnou známku, protože jinak by už mezi námi byly první pětky. A to proto, že téměř všechny věty začínaly malými písmeny a za žádnou nebyla tečka! Na druhou stranu je potřeba říci, že se objevila spousta jedniček. A dokonce některé s hvězdičkou na naprosto bezchybnou práci! To už je skvělý výkon.
Paní učitelka si pak od nás vybrala dvoutýdenní plány, do kterých jsme doma o víkendu doplňovali slovní hodnocení své práce, a které bohužel někdo nevyplnil :-(. Nějak se nám to zapomínání vrší. Dostali jsme plány nové a nastudovali si, co nás čeká v dalších dvou týdnech.
V matematice jsme začali práci krokováním. Paní učitelka nám pustila video, abychom se podívali, jak krokují jiné děti, a pak jsme si to samé zkusili i my sami. Jeden vymýšlel a zadával pokyn, další krokoval, všichni jsme si zaznamenávali do učebnice.
Hadi, kteří přišli hned poté, byli už na nás. Zvolili jsme si, kdo bude vyvolávat, kdo zapisovat a dali se do práce. První nám šel snadno a i když jsme třeba udělali chybu, hned jsme si na ni přišli a opravili ji. Další dva už byly složitější, ale poradili jsme si i s nimi. Díky Vojtovi jsme přišli na to, kam se které číslo správně zapisuje.
Každý sám si pak zkusil projít výstavištěm (tedy dvěma výstavišti) a kdo byl hotov dřív, mohl dokončovat úkoly z minula nebo začít s pracovním listem navíc. Po společné kontrole už byla přestávka na hraní.
Prvouku a čtení jsme zahájili dokončováním pracovních listů s listnatými stromy. Většina z nás je nejen zvládla rychle, ale i velmi pečlivě. Kdo byl hotov, mohl si hrát s pomůckami na koberci - lovení listů, skládání listů, poznávání listů po hmatu. Poté jsme se dostali konečně k básničce z minulého týdne. Moc hezky jsme ji přednášeli a ještě si (alespoň většina) vysloužili pochvalu za pěkně zpracované úkoly - obrázky k jednotlivým slokám básně. Jediný Kuba při svém přednesu nezapomněl na název básně, na jméno autora jsme zapomněli všichni.
Domácí úkoly z bílých desek (Víš, co čteš) četli na známky další z nás a zase tu byly samé jedničky. Je vidět, že když si něco nacvičíme a nečteme to poprvé, čteme moc hezky. Také všechny úkoly jsme správně splnili a pak si založili nový úkol - O dobré hospodyňce.
Na koberci jsme se rozdělili do trojic, připravili si smazávací tabulky a fixy a zahráli si poslední hru s plody listnatých stromů a keřů. Paní učitelka jich všech jedenáct položila na koberec, my jsme zavřeli oči, ona jeden odebrala a my pak měli půl minuty na zapsání správného jména na tabulku. Mohli jsme k tomu využívat své listy, výstavku na okně, paměť, ... Kdo to stihl včas, získal bodík (nebo dva, pokud zapsal název stromu i plodu). Nakonec jsme dostali možnost splnit dobrovolný domácí úkol - zjistit na, proč 28. září slavíme státní svátek.
Úterý 24. září
První matematický úkol jsme si nejdříve ukázali společně a pak se mu věnovali každý samostatně. Za pomoci kostek jsme rozdělovali daná čísla na dvě části tak, aby rozkladem byla čísla jdoucí hned za sebou. Takže jsme číslo 9 nemohli rozdělit na 3 a 6 nebo 1 a 8 apod., protože nejsou po sobě, ale správně na 4 a 5. Takto se nám podařilo vše, kromě rozkladu čísla 6. Shodli jsme se, že na 3 a 3 to nejde, a tak to pro nás nemá řešení. Vojta přišel s myšlenkou, že to nejde, protože se jedná o sudé číslo. Za tento nápad mu paní učitelka poděkovala, ale dál to (zatím) nerozváděla. Kdo byl hotov dříve, než jsme se dali do společné kontroly (a i později během hodiny), začal parketovat podlahu o rozměrech 3x4 a 4x3 čtverce. Do konce týdne budeme hledat různá řešení.
Společně jsme pak řešili úkol s náhodou, jak Eda okomentoval, náhoda je to proto, že to padne na kostce, a my nevíme, co to bude. Zjistili jsme (postupně), že na řešení potřebujeme vždycky čtyři děti, a vyřešili společně čtyři úkoly. Nejvíc jsme jásali, když nám na kostce padla šestka :-).
Posledním úkolem bylo samostatné řešení sčítání trojice čísel. Valča si všimla, že výsledky stoupají vždy po dvou. Paní učitelka vybrala na konci hodiny učebnice, během velké přestávky s nimi něco kutila a na začátku třetí hodiny jsme se dozvěděli, co to bylo. Protože jsme se minulý týden domluvili, že samostatná cvičení, která máme zkontrolovaná, označíme hvězdičkou, podívala se nyní na ně i paní učitelka. A podle toho, jak se nám povedla, jsme dostali samolepku. Sluníčko = všechno je správně a bez chyby (+1 bod). Opička = není to správně, ale chyb není příliš (0 bodů). Čertík = v práci jsme nechali spoustu chyb (-1 bod). A za pět bodíků je jednička do notýsku. Prvními úspěšnými řešiteli s jedničkou v notýsku byli Valča a Bruno.
Hodinu českého jazyka jsme zahájili prací ve trojicích. Dostali jsme proužky s větami a bylo naším úkolem vytvořit z nich smysluplný příběh. Jakmile jsme věty uspořádali, přečetli jsme si je a pak si poslechli správné řešení. Druhý úkol už byl novinkou. Paní učitelka nám přidala ještě čtyři cedulky. Bylo na nich napsáno "Věty, kterými něco oznamujeme; Věty, kterými něco rozkazujeme; Věty, kterými se ptáme; Věty, kterými vyjadřujeme přání" a my jsme se měli domluvit a přiřadit jednotlivé proužky ke správným cedulkám. Nebylo to snadné, ale při společném vyhodnocení jsme si vše vydiskutovali a nakonec měli věty u správných cedulek. Vyčetli jsme z nich, jak který druh věty končí a seznámili se tedy s tím, že v českém jazyce dělíme věty do čtyř druhů podle toho, co říkají. A tomu se budeme v následujících čtrnácti dnech věnovat podrobně. Za úkol si můžeme zkusit psaní vět oznamovacích.
Ve čtení s porozuměním jsme začali znovu procvičovat čtenářskou dovednost "porovnání a kontrast". Pátráme tedy v textech po tom, v čem se lidé, zvířata, rostliny, věci podobají a v čem se liší. Využíváme k tomu užitečnou pomůcku - Vennův diagram. S první textem jsme pracovali společně a záznam podobností a odlišností tvořili ve velkém a tabuli. V něm jsme pak i hledali důkazy svých odpovědí na jednotlivé otázky. S druhým textem jsme začali pracovat ve dvojicích. Dostali jsme k tomu od paní učitelky na "A trojce" předpřipravený Vennův diagram a během čtení do něj zaznamenávali zjištěné informace. Protože se blížil konec hodiny a my jsme nechtěli práci dokončit rychle a nekvalitně, přerušili jsme ji, a budeme v ní pokračovat zase ve čtvrtek.
Před přestávkou jsme si nalepili do sešitů informace pro rodiče a začali uklízet, abychom mohli včas vyrazit na tělocvik.
Ten jsme začali honičkou, při které jsme využili znalostí listnatých stromů a keřů od Ostružinky, a rozcvičkou. Slovo pak dostal Eda s Vojtou, kteří si na dnešek připravili svou hru. Řekli nám její název a vysvětlili pravidla. Kdo chtěl, dostal možnost zeptat se, čemu nerozuměl. Kluci pak připravili pomůcky na hřiště, rozdělili si nás do dvou týmů a pustili jsme se do hry. Hráli jsme kopanou pozadu, kdy jsme museli mít všechny čtyři končetiny na zemi. Kluci hru řídili a za fauly a jiná porušení pravidel udělovali karty, které si dokonce sami připravili! Po skončení nejdříve hodnotili sami sebe - udělovali si ocenění, co se jim povedlo, a pak si to samé vyslechli od ostatních. Velmi zodpovědně a smysluplně oceňovala Valča. Když bylo pochval už dost, zamysleli se kluci nad tím, co se jim úplně nevedlo a co by měli příště vylepšit. I tady dokázali dát dohromady zajímavé (a pravdivé postřehy). Nakonec svá doporučení přidali i ostatní.
Po přestávce na pití a záchod jsme se přesunuli do parčíku pod školou. Zkontrolovali jsme své jablůňky a odložili si svršky. Čekal nás totiž běh na dvanáct minut, při kterém jsme měli zjistit, jak jsme na tom po prázdninách s vytrvalostí. Až na výjimky jsme to vydrželi úplně všichni a vysloužili si pochvalu i odměnu ve formě hraní v Akátku.
Středa 25. září
Protože jsme včera příliš nedodržovali pravidla, nebyla dnes na začátku vyučování písnička. To nás tedy mrzelo (možná i proto byla naše dnešní práce daleko lepší, než včera). Angličtina byla dnes poslední v září, proto jsme procvičili vše, co jsme s tématem barvy během měsíce zvládli. Nejdříve společně a potom ve dvou skupinkách jsme se navzájem v kroužku ptali a odpovídali na otázku "What colour is it?" Ke kartám s barvami jsme přiřazovali i jejich názvy, čím dál tím víc se nám daří je poznávat (ale není naším cílem umět je číst). Pak nám paní učitelka rozdala pracovní listy, my jsme si připravili pastelky a připravili se k poslechu písničky. Jakmile jsme zaslechli nějakou barvu, ukázali jsme ji na pastelce. Postupně jsme se snažili mít všechny barvy a uspořádat je v pořadí, jak je slyšíme. Takto připraveni jsme pak pracovali na prvním samostatném úkolu. Zkontrolovali jsme si ho podle videa s písničkou a znovu se vrátili k práci na mluvení. Stejně jako minulý týden jsme i dnes pokračovali v rozhovorech s otázkou "Do you like ...?" a odpověďmi "Yes, I do." a "No, I don't." Odpovědi kamarádů jsme zaznamenávali do dotazníků. Na závěr nás čekal druhý úkol na pracovním listu - podle toho, co nám četla paní učitelka jsme vybarvovali duhu. A kdo byl hotov hodně rychle s jejím dobarvením, ten mohl ještě na druhé straně v textu písničky vyhledávat a vybarvovat slova s názvy barev. Pracovali jsme tak dobře, že na konci byla písnička "If you're happy" již se třemi slokami.
Matiku jsme začali prací ve dvojicích. Měli jsme dokončit plán cimbuří tak, aby v něm bylo přesně 23 krychlí. A to nám dělalo potíže. Pokračovat v plánu byla hračka. Ale uvědomit si, že nemůžeme domalovat tečky až do konce řádky, protože by jich bylo víc než 23, to se povedlo jen někomu. Speciální pochvalu si tak zaslouží Eliška Kř., Klárka, Eliška Kl., Valča, Eda a Vojta. Další kousek času jsme se věnovali samostatnému počítání, abychom si vysloužili za 14 dní další sluníčka :-). Velkým úkolem pak byl autobus, který se nám dneska moc nepovedl. Hodně jsme se handrkovali, kdo co bude mít za úkol, a i když nám paní učitelka připravila tabulku, do které si můžeme zaznamenávat, kdo už kolikrát byl, a rozhodovat se proto spravedlivě, moc se nám to nedařilo. Někdo stále nebyl ještě ani jednou, jiní už měli roli ve hře potřetí. Příště už s námi nebude hrát Vojta, protože to je první z nás, kdo dokáže tabulku bravurně vyřešit bez pomoci hry a vidí v ní všechny souvislosti. Bravo, Vojto.
Po hrací přestávce nás čekala velká (a náročná) práce s Ostružinkou. Ale my jsme ji zvládli úžasně. První část byla o státním svátku, kdy se těm, kteří si dali práci s dobrovolným domácím úkolem, pracovalo daleko pohodlněji, než ostatním, a kdy jsme se dozvěděli o svatém Václavovi mnoho nových informací, jen se nám možná budou v hlavách trošku plést :-). Druhá část byla o posvícení, kdy jsme pracovali skládankovým učením, každý z nás byl zodpovědný za to, že ostatní "naučí" svou informaci co nejzodpovědněji. Za obě aktivity si zasloužíme obrovskou pochvalu!
Čtvrtek 26. září
Zazpívali jsme si písničku a hned se dali do práce na autobusu, který jsme včera nedokončili. Zbývalo nám doplnit chybějící údaje do vět. Potřebné informace jsme mohli vyčíst jen z tabulky a tak jsme si dali nejdřív chvíli na samostatné přemýšlení a pak společně mluvili o svých nápadech a důkazech pro ně. I když to nebylo lehké, zvládli jsme všechno. Každý sám pak rozmýšlel, jak se budou vozit v autíčkách písmenka slova DRAK. Míša přišla na systematický způsob řešení a všem ho na tabuli představila. Lucinka Jedličková k tomu přidala myšlenku důležitosti uspořádání.
Ve čtení s porozuměním jsme navázali na Vennův diagram předpřipravený ve dvojicích v úterý a úkol dokončili. Společně jsme pak zkusili třetí pracovní list, ale asi dnes byly nějaké nepříznivé podmínky, moc se nám nedařilo, byli jsme úplně spící. Zvládli jsme alespoň vytvořit pomůcku na tabuli, kterou můžeme využít příště (ale kluci nám ji snaživě během přestávky smazali).
Hrací přestávka nás asi probudila, protože při dílně čtení už to bylo zase lepší. Navázali jsme na minulou lekci, kterou bylo naším cílem dnes dokončit. Připomněli jsme si, jak jsme minule zakreslovali a zapisovali po čtení zážitek své postavy, a stejný úkol jsme splnili i dnes. Pak jsme se ale sešli na koberci, kde nám paní učitelka s Ostružinkou ukázala, jak budeme sdílet svoje záznamy ve dvojicích. I tenhle úkol jsme zvládli a pak už nezbývalo, než vybarvit si smajlíky u jednotlivých kritérií.
Při výtvarce a pracovce jsme zavařovali podzim. Nejdříve jsme si povídali, co je to zavařenina a pak na tabuli společně vytvořili velkou myšlenkovou mapu, co všechno bychom z podzimu mohli zavařit. Jakmile jsme si načrtli obrys své zavařovací sklenice, začali jsme tuší kreslit jednotlivé zavařené věci, zvířata, rostliny, ... Když nám práce uschla, mohli jsme ji vybarvit. Kdo měl hotové i pozadí, uklidil si pomůcky a hotovou zavařeninu vystřihl. Že se nám práce opravdu povedla, můžete vidět na fotkách.
Pátek 27. září
Hlavním matematickým úkolem byla dnes zvířátka dědy Lesoně. Nejdříve jsme řešili úlohy "Kdo vyhraje" a navzájem si ukazovali způsoby řešení. Práci jsme proložili samostatným počítáním, kdy jsme vybarvovali výsledky příkladů v tabulce a doufali, že nám vyjde nějaký obrázek. Zatím ale nevyšel nikomu, asi bude někde chybička(y) :-). Vašík a Nicolka měli již svá počítadla, která jim velmi posloužila. Druhý úkol dědy Lesoně byl novinka. Aby některá zvířátka pořád neprohrávala, bylo naším cílem zjistit, které družstvo je slabší, a zjistit, kdo mu musí přijít na pomoc, aby byl zápas nerozhodný. I tady jsme říkali svá řešení a paní učitelka je kreslila na tabuli, abychom viděli, jak kdo z nás přemýšlí.
V českém jazyce jsme si nejdříve zaznamenali do úkolníčků, jaký diktát si můžeme na pondělí nacvičit a pak si připomněli, čemu se v těchto dvou týdnech věnujeme. S učebnicí jsme procvičovali věty oznamovací a pak i jedno cvičení psali do sešitů. Naším hlavním úkolem bylo přepsat věty bez chyby a doplnit za ně správná znaménka.
Po hrací přestávce nám začala další dílna psaní. Zahájili jsme ji pokračováním konzultací ve dvojicích a pak psali přepracovanou verzi. Paní učitelka psala s námi, svou práci rychle oskenovala, aby nám ji mohla promítnout ve velkém na tabuli. Dalším krokem je totiž korektura a my jsme se dozvěděli, že vždy budeme opravovat jen to, co už jsme si nacvičili v českém jazyce. Chceme totiž naše učení smysluplně využívat. Stanovili jsme se tedy 3 úkoly, co budeme kontrolovat. 1. začátek věty (tedy velké písmeno), 2. konec věty (znaménko podle druhu věty) a 3. háčky, čárky, tečky nad písmeny. Tohle všechno jsme zkontrolovali u práce paní učitelky, abychom se naučili chyby odhalovat, pracovali systematicky, nepřeskakovali a tak nic nevynechali. Příští hodinu plánujeme zkontrolovat své práce a svůj text publikovat.
Poslední hodinu hudební výchovy jsme rozdělili na dvě část. V první jsme se seznámili s umístěním tónu a1 v notové osnově a pomocí jednotlivých cvičení nakonec dokázali zahrát písničku "Houpy, houpy". Poznali jsme také další délku noty - notu čtvrťovou.
V druhé části nás čekala poslední zářijová oslava - Aniččiných narozenin. Napsali jsme přáníčka (proč máme Aničku rádi), zazpívali písničku, přáníčka přečetli, paní učitelka je nalepila na ostružinový list a Anička si tak nese domů spoustu krásného psaní od nás ostatních. Za to jsme dostali sladké bonbóny.
Na konci vyučování už jsme si jen rozdělili služby na příští týden a mohli se rozloučit.