Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. týden

16. 9. 2013

Pondělí 16. září
Po kalendáři, počasí a deníčcích jsme si připravili své dvoutýdenní plány, abychom se podívali, co nám ještě v českém jazyce zbývá do konce týdne zvládnout. V učebnici jsme nalistovali stránku s tématem "Věta" a dali se do práce. Po větách jsme si četli článek "Smutná Jana" a hned narazili na první problém - co je to věta. Domluvili jsme se, že ji poznáme podle tečky na jejím konci (nebo i jiného znaménka). Postupně jsme procházeli úkoly pod textem a povídali si o tom, zda a proč jsme se někdy i my cítili sami. Bylo zajímavé poslouchat vyprávění svých spolužáků.
Poté jsme si ukázali, co najdeme v růžových rámečcích v učebnici. Paní učitelka říkala, že není podstatné umět tyto "poučky" zpaměti, ale je důležité umět je používat. A to jsme také trénovali při práci na zeleném cvičení. Poté, co jsme vždy větu opsali a zkontrolovali, jsme si vyznačili velké písmeno na začátku věty a tečku za větou. Stejně jako minulý týden jsme si dnes počítali a zaznamenávali počty slov za větami.
Při matematice jsme začali krokováním. Docela dlouho jsme se zamýšleli nad tím, co je vlastně naším úkolem. A společnými silami jsme na to přišli. Po odkrokování zadání jsme museli vymyslet nové zadání tak, abychom se dostali na stejné místo jako při prvním. Tedy aby zůstala zachována rovnost. U posledního úkolu se nám některým dokonce podařilo dopředu zjistit, jaké bude to pravé řešení :-).
Druhou část hodiny jsme věnovali samostatné práci na úkolech, které již známe (neposedové ve sčítacích trojúhelnících, barevné trojice a obyčejné sloupečky), a v průběhu této práce paní učitelka prováděla druhé měření - tentokrát každému měřila rozpětí paží. Během týdne si naše "míry" zaznamenáme do učebnice.
Na poslední část hodiny jsme se sesedli před tabulí a bylo jen na nás, jak se popasujeme se slovní úlohou s mincemi. Jako vyvolávač byla zvolena Eliška Kl. a každý měl možnost se přihlásit a přispět svým řešením. A povedlo se.
Po hrací přestávce, kterou spousta z nás trávila hraním ve třídě (není se čemu divit, na chodbě byl hrozný rámus, přece jen čtyři třídy na jedné chodbě ...), na nás čekal Ostružinka. A měl určitě radost, protože jsme se na něj dost těšili. Paní učitelka nám rozdala listy s jeho "hádankami". Měli jsme si zkusit z textu a z vlastní zkušenosti předvídat, koho Ostružinka potká, a také předpovědět, co a proč se asi stane dál. Měli jsme mnoho zajímavých a dobře odůvodněných nápadů. Přišli jsme  na to, že potká malé divoké prasátko. První indicie bylo jeho jméno - Proužek - tady jsme někteří tipovali žížalu, zebru nebo mandelinku bramborovou. Druhou bylo funění v křoví - to už někteří tušili prase, jiní sázeli na ježka. Do třetice ale bylo jasno všem, protože zvířátko v houští zachrochtalo :-). Zkusili jsme si ho nakreslit a když nám paní učitelka promítla skutečná mláďata, zjistili jsme, že máme proužky nakreslené obráceně, že prasátka je mají od hlavy směrem k zadečku :-). Při dalším čtení jsme ještě předvídali, proč je prasátko nešťastné, a pak také co mu  Ostružinka poradí.
Na koberci jsme si pak povídali o projevech podzimu a samostatně nebo ve dvojicích zkoušeli luštit kris-kros, kde nám v tajence mělo vyjít další téma, kterému se budeme v prvouce věnovat. Naše výkony byly rozdílné, ale společnými silami jsme dali vše dohromady a vyšlo nám téma "Listnaté stromy". Paní učitelka na koberec rozmístila deset skleniček se vzorky různých stromů a keřů z okolí Vraného a my jsme zkoušeli přiřazovat k nim obrázky jejich plodů a pojmenovávat je. U některých to bylo snadné, u jiných jsme znali plody, ale nebyli si jisti jejich jmény, a některé názvy jsme slyšeli poprvé v životě :-) (jako třeba hloh, ale i trnka). Kdo bude chtít, může se při svých cestách dívat kolem sebe a plody "našich" stromů a keřů přinést do školy.
Poslední kousek vyučování jsme společně četli domácí úkol "O smutných rodičích". Všichni, na které se dostala řada, četli opravdu plynule. Jediné, co musíme hodně trénovat, je práce s hlasem, aby se dalo z našeho čtení poznat, kde věta začíná a kde končí, a jestli je to třeba otázka nebo jestli někdo mluví potichu, radostně, naštvaně, apod. Úkoly, které byly u pohádky, jsme si zkontrolovali také, a dost nás pobavila tajenka - Franta je můj budík :-). Po založení nových čtecích úkolů (O šikovné opičce) a zápisu do úkolníčku, jsme se rozloučili.

Úterý 17. září
Protože jsme včera pracovali výborně, byla i dnes ráno po kalendáři a počasí písnička. Z toho jsme měli velkou radost. Prvním matematickým úkolem byla chvilka samostatné práce, kdo měl vše hotové, pracoval u tabule na odhalování stejných vzorů parket. Dnes jsme již přišli na to, že některé jsou stejné, i když tak na první pohled nevypadá, protože jsou jen pootočené.
Potom přišlo na řadu seznamování s novým matematickým prostředím zvířátek dědy Lesoně. Paní učitelka nám promítla jeho obrázek na interaktivní tabuli a my jsme přemýšleli, proč se tak jmenuje, co dělá, kde bydlí. Nejvíce zajímavých postřehů měla Eliška Kubíčková. Dali jsme dohromady, že bydlí v lese, že ho má rád, že ho hlídá, že se o něj stará, ... A velkou radost jsme měli, když jsme zjistili, že jsme se vlastně ve všem trefili. Navíc jsme se dozvěděli, že se stará o zvířata nejen v lese, ale i u hájovny na dvorku. K tomu nám paní učitelka pustila básničku a z ní jsme vypátrali, že prvními třemi zvířaty, s kterými se seznámíme, jsou myši, kočky a husy. Při pokračování básničky jsme se i za pomoci obrázků dozvěděli, že aby se zvířátka mezi sebou neprala, pořádá pro ně děda Lesoň závody v přetahování. Při diskuzi jsme zjistili, jak je které zvíře silné. Takže teď víme, že nejslabší je myš, potom kočka a nejsilnější husa. A že dvě myši mají stejnou sílu jako kočka a že myš s kočkou mají stejnou sílu jako husa. Díky tomu jsme dokázali vyřešit i první dva úkoly, kdy jsme měli rozhodnout, které družstvo vyhraje. Aby se nám dobře pracovalo, začali jsme si vyrábět kartičky s ikonkami zvířátek. Paní učitelka nám je zalaminovala, polepila oboustrannou lepenkou a my si je zítra nalepíme na víčka. Jen jich máme málo, takže teď musíme sbírat o sto šest.
V českém jazyce jsme se nejdříve dozvěděli, kdo včera dobře pracoval, a nebylo proto nutné, aby dělal domácí úkol - byli to Eliška Křížová, Klárka, Valča a Vojta. Většina ostatních úkol vypracovala a psaní i pravidlo o začátku a konci věty procvičila.
Poté jsme se již pustili do práce na dalším využití naše "učiva". Dostali jsme papír s větami rozdělenými na slova v okýnkách a po jejich přečtení jsme se začali smát a říkat, že je to legrační. A to proto, že věty vůbec nedávaly smysl. Zjistili jsme, že na pořadí slov ve větě záleží. Teď bylo na nás, abychom kartičky rozstříhali, správně poskládali, nalepili, věty přepsali a vyznačili velká písmena a tečky za větami. První větu jsme udělali celou společně, abychom věděli, jak na to, a abychom odhalili případné problémy (a že se vyskytly :-), zvlášť v okamžiku, kdy někteří rozstříhali pracovní list). Ale dostali nový :-).
Ve čtení s porozuměním jsme si nejdříve prošli dobrovolný úkol z minulého týdne (hlavně první otázka byla komplikovaná, měli jsme různá řešení a různé důkazy) a pak už se pustili do tématu tohoto týdne - posloupnosti. První text jsme opět udělali společně, vyhledávali jsme a vypisovali signální slova, vytvořili na tabuli grafický záznam jednotlivých kroků a splnili úkoly. Trochu jsme diskutovali nad tím, co všechno můžeme vytvarovat - jestli i trávu.
S druhým textem jsme pracovali ve dvojicích a po skončení jsme nejprve prošli jednotlivé odpovědi, ale pak i zkoušeli hodnotit kamarádovu práci. Nejdříve jsme měli rozmyslet a vyslovit ocenění, pak i doporučení, aby spolužák věděl, co se nám nelíbilo, a mohl přemýšlet nad tím, jestli se s tím nedá něco dělat.
Na tělocvik jsme šli na hřiště, kde jsme se nejdříve rozběhali při Mrazíkovi (ale zatímco minule jsme se přeskakovali, dnes jsme se zachraňovali podlézáním), rozcvičili a trénovali běžeckou abecedu. Začínáme více chápat, že to není úkol na rychlost, ale na techniku. Poté nám paní učitelka postupně ukazovala, jak budeme i my organizovat hru pro ostatní. Hráli jsme na dva týmy hru "Zelení a modří" a bylo kromě běhání jsme hodně procvičili soustředění a postřeh. Protože kdo zaspal, ten byl uloven :-).
Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny a ukázali si dvě činnosti, u kterých jsme se vystřídali. Jedna skupina skákala do dálky přes překážku a druhá nacvičovala házení a chytání ringo kroužku. Nakonec jsme si ještě zaběhali štafety na týmy, pohybovali jsme se různými způsoby, jen jsme ne všichni odhadli své běžecké schopnosti a tak naše výkony nebyly moc vyrovnané.
Nakonec paní učitelka vybrala Edíka a Vojtu jako první organizátory hry pro další hodinu tělocviku.

Středa 18. září
Ranní písnička byla dnes anglicky, zpívali jsme již dvě sloky "If you are happy..." a opět vše pantomimicky předváděli. V kroužku před tabulí jsme pak trénovali nejen poznávání barev, ale i otázku "What colour is it?" Nejdříve jsme ji jen poslouchali, pak opakovali a nakonec se ptali i my sami sebe navzájem. Abychom poznali i psanou podobu těchto slov, hráli jsme na interaktivní tabuli anglické pexeso, kde dvojice tvořily kartičky s obrázky a kartičky s jejich názvy. To se nám totiž mělo brzy hodit. Znovu jsme se vrátili do kroužku před tabuli, kde jsme trénovali otázku "Do you like ...? a odpověď "Yes, I do." a "No, I don't." Jakmile jsme to zvládli, dostali jsme pracovní listy s dotazníky a pustili jsme se do zpovídání kamarádů. Pokud nám odpověděli, že barvu mají rádi, udělali jsme si u nich fajfku, když barvu rádi neměli, udělali jsme si k nim křížek. Na závěr celé hodiny jsme si znovu pustili a zazpívali písničku.
Matematiku jsme zahájili autobusem. Paní učitelka nám dala patnáct minut a pak už to bylo jen na nás. Nejdříve jsme se zhádali o to, kdo bude vyvolávat, kdo bude řidič a kdo budou průvodčí. Ale pak už jsme pracovali výborně. Nezaskočilo nás žádné z políček, které bylo v tabulce potřeba doplnit. Skoro sami jsme zvládli i doplňující otázky, jen na konci jsme potřebovali radu od paní učitelky, že to "ještě nemáme celé". To nám stačilo, abychom si všimli, že v poslední odpovědi budou doplněné dvě zastávky. Celou hru jsme uzavřeli zhodnocením naší práce - kdo chtěl, mohl komukoliv vyslovit pochvalu. Sešlo se jich docela dost a adresáty určitě potěšily.
Po skvělém autobusu nám paní učitelka rozdala naše zalaminované ikonky a my jsme si je sami lepili na víčka, abychom s nimi mohli pohodlně pracovat. Naštěstí jsme někteří už dnes přinesli víčka, takže nám to vystačilo pro všechny. Děkujeme. S připravenou pomůckou jsme pak řešili závody v přetahování zvířátek dědy Lesoně. Učíme se svá rozhodnutí o vítězi odůvodňovat.
Po hrací přestávce už na nás čekal Ostružinka. Sesedli jsme se na koberci a jako první dostali slovo ti, kteří přinesli plody některých z našich stromů. Poznávali jsme, k čemu který patří, a zkoušeli si připomenout i jejich názvy. Podle listů vzorků ve skleničkách jsme pak pokládali ke každému kartičky se stromem a s listem a připsali si i jejich názvy. Tím jsme si vytvořili "tahák" k následující hře. Rozdělil jsme se do dvou týmů, určili si pořadí a seskupili se kolem svých "rybníčků". Jen místo rybiček v nich byly listy s plody. Dostali jsme udice a jakmile řekl Ostružinka název nějakého stromu, bylo naším úkolem do jedné minuty jej vylovit. Pro ověření, že lovíme ten správný list, jsme si běhali na koberec, a dobře jsme v některých případech udělali. Vystřídali jsme se všichni a lov skončil nerozhodně.
Z rybníčků jsme vybrali čtyři listy pojmenované paní učitelkou, které měli být naší pomůckou do další hry. Ta spočívala v tom, že v neprůhledném sáčku bylo potřeba najít jen po hmatu zadaný list. Jeden hmatal, ostatní fandili a ukazovali obrázek listu, aby mu jeho tvarem pomohli k úspěchu. Tady skončila hra 7:8. Stejným způsobem, tedy po hmatu jsme zkoušeli poznávat i jednotlivé plody a to už bylo o poznání těžší. Což o to, kaštany šly poznat snadno, ale odlišit šípek od jeřabiny a od hlohu, to už byl panečku tvrdý oříšek.
V poslední části vyučování jsme vše, co jsme se až do teď naučili, využili při samostatné práci na pracovních listech. Spojovali jsme plody se stromy a lepili k nim jejich jména. Všechno to ještě nemáme, budeme v práci pokračovat v pondělí.

Čtvrtek 19. září
Kalendář, počasí, písnička a hned do práce na matice. Nejdříve jsme společně vybarvovali horní a spodní poloviny klacíků, barvy, které máme použít, jsme si zjistili sami přečtením zadání. Pak následovala chvilka samostatné práce na hledání chyb v nerovnicích a na pavučiny. Kdo byl hotov, našel si kamaráda, s kterým si práci zkontroloval. Po této práci jsme se domluvili na způsobu, kterým budeme označovat cvičení, která máme hotová a zkontrolovaná, aby paní učitelka poznala, kterou práci jsme zvládli. Byly tři návrhy a tajným hlasování jsme zvolili označení pomocí hvězdičky. Poslední část času jsme věnovali zvířátkům dědy Lesoně. Jednotlivé závody v přetahování jsme si znázorňovali na víčkách a ikonkami a způsoby řešení si ukazovali i na tabuli.
Na čtení s porozuměním jsme se rozdělili do skupin. Nepotěšila nás paní učitelka, když nám řekla, že budeme ve skupině s tím, s kým většinou nebýváme. Ale přežili jsme to a ani jsme moc neremcali. Jakmile jsme se nachystali kolem lavic, dorazila paní učitelka Katka a mohli jsme se pustit do práce. Paní učitelka nám ukázala velký pracovní list pro celou skupinu a jednotlivé listy s texty. Zkoušeli jsme odhadnout, o čem asi bude podle obrázku a dali jsme dohromady spoustu zajímavých námětů. Ve skupinách jsme pak pracovali přesně podle napsaných pokynů a snažili jsme se dodržet všechna naše pravidla. Všem skupinám se práce opravdu povedla.
Po hrací přestávce jsme pokračovali dílnou čtení. V kruhu na koberci paní učitelka nejdříve připomněla, s čím jsme pracovali minulou dílnu, na koberec jsme si rozložili pravidla, která budeme dodržovat i letos, a pak jsme se dozvěděli, jak bude naše práce vypadat letos. Vždycky dvě dílny čtení budeme pracovat na jednom tématu. Při první hodině nám nejdříve paní učitelka ukáže, co nás čeká a jak by naše práce měla vypadat, my pak budeme číst a nakonec první kousek úkolu splníme. V druhé hodině si téma připomeneme, zase budeme číst, dokončíme úkol a pak budeme svou práci sdílet ve dvojicích. A přesně tak jsme také dnes pracovali. Paní učitelka nám přečetla kousek první kapitoly své knížky, ukázala práci do pracovního listu a my jsme se dali do čtení. Jako druháci už jsme četli 15 minut! Nakonec každý samostatně kreslil a psal do pracovního listu nalepeného v sešitu.
O výtvarce a pracovce jsme vyráběli podzimní ozdoby výměnou za loňské draky, které si neseme domů. Na ostré špejle jsme napichovali podzimní plody ((jen jejich tvrdost nám dala docela zabrat) tak, aby byla každá špejle co nejpestřejší - vysvětlili jsme si, že to znamená střídat barvy a střídat plody. Jakmile měla dvojice takto připravených deset špejlí, dostala od paní učitelky bramboru a pěkně prostorově do ní své ozdobené špejle zapíchala. Měli jsme radost, protože nás to bavilo a protože to fakt pěkně vypadá. Teď už nám to jen paní učitelka všechno pěkně naváže na mašličky a zavěsí nad okna. Kdo byl hotov dříve, mohl si vybarvovat své obrázky v knížce o Ostružinkovi.

Pátek 20. září
Dnešní hodinu matiky jsme věnovali stavbám z krychlí. Nejdříve jsme řešili úkol se stavbou podle zadaného plánu a kdo byl hotov, dostal od paní učitelky další zadání, podle toho, jak mu to jde - tedy lehčí nebo těžší variantu. Nejdříve jsme na ní pracovali samostatně a pak ve skupinkách dávali svá řešení dohromady.
V českém jazyce jsme znovu procvičovali větu - jak začíná, jak končí. Použili jsme k tomu text "Pohádka" v naší učebnici. Společně jsme si povídali o významu slov a pak samostatně tvořili a psali věty z nabízených slov. Po dopsání jsme poslali svůj sešit o kamaráda doprava a zahráli si na paní učitelky a pány učitele. Měli jsme předem daný čas na kontrolu, pod kterou jsme se také museli podepsat.
V druhé části hodiny jsme hodnotili svou práci v uplynulých dvou týdnech. Paní učitelka nám četla "výstupy" a my vybarvovali své smajlíky. Přes víkend máme za úkol doplnit do nich slovní hodnocení své práce v jednotlivých předmětech.
Druhá letošní dílna psaní začala shrnutím té předchozí, připomenutím jejích částí a pravidel a rozdáním myšlenkové mapy o medvědovi, kterou jsme vytvořili společnými silami minulou hodinu. A pak už jsme se proměnili v medvědy a začali s využitím hesel v myšlenkových mapách psát svoje první dílo. Platila pravidla jako při dílně čtení, tedy nikoho nerušit a psát po celou dobu. Paní učitelka psala s námi a když jsme se po skončení času na psaní sešli na koberci, ukázala nám na ní, jak budeme pracovat na další části úkolu - jak budeme mezi sebou konzultovat. Přečetla nám první část svého psaní a my jsme měli nejdříve zkusit popsat, co se nám na její práci líbilo (ale nesměli jsme říkat "To je hezké."). Pak jsme naopak měli zformulovat nějaká doporučení - tedy co navrhujeme upravit, změnit, dát pryč, přidat, ... To samé jsme pak zkusili i my. Rozdělili jsme se do dvojic a jeden četl, druhý byl konzultantem. Příště si role vyměníme.
Poslední páteční hodina byla rozpůlená na hodnocení, bodování do našich obrázků a na hudební výchovu. Nejdříve jsme se domluvili, co všechno budeme hodnotit a za kolik bodíků. Takže:
- za dodržování třídních pravidel 2, 0 a -2 body
- za splnění dobrovolných domácích úkolů 1 nebo 2 body
- za tři jedničky 1 bod
- za speciální dobrý skutek - 2 body
- za výrobek při výtvarce a pracovce - 1 bod
Některým nám zatím chybí obrázky, do kterých bychom si bodíky zakreslovali, protože jsme nechtěli společné od paní učitelky, ale svoje jsme si zatím nevyrobili. Tak musíme do příště, jinak bychom se nemohli do našeho bodování zapojit.
V druhé části hodiny jsme se naučili kreslit noty do notové osnovy. Konkrétně h1 a nejen notu celou (kterou už jsme trénovali minule), ale i notu půlovou. Nejdříve jsme svůj vlastnoručně vyrobený zápis vytleskávali a pak už dokonce hráli na flétny. Nakonec jsme se rozdělili na dvě skupiny, jedna hrála a druhá tleskala.
Na závěr vyučování jsme si zapsali (tedy kdo chtěl) možnost nacvičit na pondělí diktát do úkolníčků, zakreslili smajlíky do chování a mohli se loučit.