Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. týden

9. 9. 2013

Pondělí 9. září
Služby jsme nechali stejné jako minulý týden, aby ti, kteří je měli jen pár dní, nebyli ochuzeni. Doplnili jsme kalendář a počasí a dali se do práce. Bohužel jsme někteří nebyli připraveni na vyučování, chyběli nám deníčky, sešity, učebnice :-(. Paní učitelka nám rozdala dvoutýdenní plány a vysvětlila, jak s nimi budeme pracovat. Ve dvojicích jsme sdíleli víkendové zážitky ze svých deníčků, každý týden budeme dvojice střídat, abychom byli pokaždé s někým jiným.
Pak už jsme poprvé otevřeli své učebnice (i když zdaleka ne všichni) a zjistili, že naším prvním úkolem bude zopakovat si psací písmo tak, abychom ho mohli bez problémů využívat ke své práci. Nejdříve jsme chodili po třídě a po chodbě a na připravené papíry s malými psacími písmeny první půlky abecedy dopisovali slova, která jimi začínají. Tuto práci jsme využili po skončení času na koberci, kde jsme s těmito slovy vymýšleli celé věty a počítali jsme, kolik slov která věta má. Nakonec jsme vše završili prací do sešitu, když jsme věty z učebnice přepisovali do sešitu a samostatně počítali a zapisovali počty slov. Kdo cítí potřebu psaní trénovat, ten může zpracovat dobrovolně za úkol stejným způsobem další cvičení z učebnice.
Matematiku jsme zahájili autobusem. Určili jsme řidiče, průvodčí i zapisovatele a vyjeli. Zjišťovali jsme, kolik jede cestujících z jedné zastávky na druhou a pak ještě přemýšleli nad tím, zda na vybrané zastávce do autobusu cestující přibyli nebo naopak z něj ubyli. Když jsme si naši odpověď ověřovali přímo hraním s autobusem, zjistili jsme, že jsme se spletli, že naše odpověď nebyla správná, ale nevíme, proč to tak je. Můžeme se nad tím doma zamyslet.
Sčítací trojúhelníky jsme většina chtěli řešit samostatně (a pak jsme si je ve dvojicích kontrolovali). Kdo však chtěl, mohl pracovat s interaktivní tabulí společně. Ti, co byli hotovi dříve, připravovali další trojúhelníky do dobrovolníčků, takže se někteří rodiče máte na co těšit protože jsou tací, kteří vymysleli práci pro všechny členy rodiny :-).
Po přestávce jsme ještě chvilku věnovali dokončení matiky, hráli jsme hru s tleskáním podle dvojitého rytmu a nebyla to žádná legrace. Ve dvojicích nebo trojicích jsme pak podobný úkol vypracovali i v naší učebnici.
Paní učitelka nám rozdala první Ostružinkovu pohádku, kterou jsme si založili do svého zeleného šanonu, a pak už jsme se sešli na koberci, kde se objevily vázičky s rostlinkami lesních plodů. Zkoušeli jsme je poznávat a pojmenovávat. Kromě jedné jediné jsme to dokázali u všech. Poznali jsme ostružiník, maliník, jahodník i borůvku. Ta poslední, kterou jsme neznali, byla jedovatá a paní učitelka nám ji přinesla proto, že roste i kolem školy a v lesích okolo Vraného. Tomášek správně poznal, že je podobná rajčeti, zatímco ostatní jsme se mu hloupě smáli. Ale měl pravdu, protože to byl lilek černý.
Dál jsme pracovali s Ostružinkovými kartičkami, zkoušeli jsme přiřazovat k rostlinám jejich plody a listy (u těch jsme přišli na to, že jsou dobrým poznávacím znakem rostlin). Nakonec pro nás měl Ostružinka připravenou aktivitu na interaktivní tabuli - před námi běhaly obrázky, my jsme je ťuknutím na tabuli zastavovali a z nabídky tří jmen vybírali to správné. Hráli jsme celkem na tři kola a při tom posledním se nám podařilo získat plný počet bodů!
Také jsme si rozdali celotýdenní čtecí úkol, zapsali si ho do úkolníčků a pak už mohli balit a odcházet domů.

Úterý 10. září
Matematiku jsme zahájili sestrojováním obdélníku z deseti dřívek. Dokázali jsme přijít na jeden způsob všichni a někteří dokonce na oba způsoby a ještě vše zakreslit do sešitu. Společně jsme pak hráli autobus a nejdříve se nám moc nedařilo. Když pak ale paní učitelka řekla, že nám do toho nebude vůbec zasahovat (tedy ani nám udělovat slovo), jako první zabodovala Eliška Kl., která přišla s tím, jak pokračovat. Pak jsme si zvolili Edu, který nás vyvolával, a najednou jsme byli aktivní téměř všichni. Sice stále zůstává pár z nás, kdo čekáme, co za nás ostatní vyřeší, ale už je nás čím dál tím míň. Skvěle jsme zvládli autobus a úplně stejně i tři pavučiny. Super výkon.
Stejně jako včera jsme dnes vymýšleli a psali slova začínající na další polovinu písmen z abecedy. Šlo nám to ještě lépe a hlavně už jsme se neopakovali. Ze slov jsme tvořili věty a počítali slova. Než jsme se pustili do samostatného přepisování do sešitu, pověděla nám paní učitelka, jak dobře jsme kdo včera pracovali, a kdo tedy nemusel dělat úkol (byla to Nicolka, Eliška Kř. a Klárka - ty si také mohly vybrat jinou práci, protože přepisují svižně a bez chyb). Skoro všichni jsme úkol udělali, ale málo nás celý - zapomínali jsme na počty slov ve větě. Dnes se nám nicméně dařilo lépe, zvládli jsme již více vět. Hodinu jsme zakončili hrou se slabikami. Posílali jsme si po kruhu kartičky se slabikami a u koho padla na kostce (kterou házela paní učitelka) bomba, ten musel vymýšlet slovo s právě drženou slabikou. Můžeme hrát i s rodiči jako dobrovolný domácí úkol.
Tématem čtení s porozuměním je tento týden "Kdo, co, kde". Paní učitelka nám sepsala tyto tři hlavní body na tabuli a připsala i podrobněji, na co budeme zaměřovat. První čtení jsme dělali společně, abychom si připomněli, jak na to. Druhý úkol jsme pak zvládli ve dvojicích a velmi dobře jsme spolupracovali.
Na tělocvik jsme se vypravili ven na hřiště, měli jsme štěstí na počasí. Rozběhali jsme se při Mrazíkovi a pak se rozcvičili. Vyzkoušeli jsme si pár běhů z běžecké abecedy, koordinace některých pohybů pro nás byla docela složitá :-). Každý se svým "kloboučkem" pak běhal štafetu sám se sebou, oblíbenost jednotlivých disciplín se docela lišila. Ve dvou týmech jsme si zahráli psí fotbal, 1:0 vyhrálo družstvo s převahou holek a kluky to pekelně štvalo. Jedna polovina z nás skákala do dálky, druhá trénovala přihrávky míčem a pak jsme se vystřídali. Předposlední aktivitou byly sprinty s nácvikem nízkých startů a nakonec jsme si zahráli "vytlačovanou". Byli jsme na sebe opatrní, nikdo nikomu neublížil.
Při závěrečném nástupu jsme se od paní učitelky dozvěděli, že letos budeme ve dvojicích vymýšlet hry pro ostatní, které jim budeme vysvětlovat a pak je jako rozhodčí řídit.

Středa 11. září
Míša nám pustil anglickou písničku, kterou se budeme postupně učit, dnes jsme poslouchali (ale někdo už i zpíval nebo zkoušel zpívat) a předváděli první sloku
http://www.youtube.com/watch?v=71hqRT9U0wg. Paní učitelka nám rozvěsila po třídě naše plakáty s pomocníky na porozumění anglickým pokynům a my jsme je pantomimou předváděli. Díky nim jsme pak věděli, že pokyn "Point to" znamená, že máme na něco ukazovat, a ukazovali jsme barvy, a pokyn "Show me" znamená, že máme něco ukazovat paní učitelce, a byly to zase barvy, tentokrát na pastelkách. Vypadalo to, že si barvy pamatujeme a tak jsme se mohli pustit do velké práce. Paní učitelka nám pustila anglický příběh o planetách http://learnenglishkids.britishcouncil.org/en/short-stories/our-colourful-world, ale nejdříve bez obrazu. A když jsme v něm zaslechli nějakou barvu, zvedli jsme rychle správnou pastelku. Možná jsme byli sami překvapeni, jak dobře nám uši fungují :-). Při druhém poslechu jsme už i viděli obraz a tady to bylo jednoduché už pro všechny. Poslední poslech byl dohromady s úkoly, kdy jsme měli na tabuli vybírat správná slova označující barvy. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. První hrála na interaktivní tabuli hru s barevnými kameny http://www.english-time.eu/hry/stepping-stones.php a druhá pracovala na pracovním listu s paní učitelkou. Potřebovali jsme k tomu mimo jiné i dobrou paměť, abychom dali dohromady, jak šli barvy v příběhu za sebou. Nakonec jsme si vymysleli, vybarvili a nakreslili svou planetu. Samozřejmě, že jsme se ve skupinách vystřídali, takže oba úkoly nakonec máme splněné všichni. Na závěr hodiny jsme si ještě znovu zazpívali.
Matiku jsme zahájili dokončením práce na včerejším autobusu. Ve skupinkách jsme se domlouvali na správných řešeních a pak vše zkoušeli dát dohromady společně. Nebylo to snadné, pletou se nám pojmy "nastoupili a vystoupili" s pojmy "přibyli a ubyli" cestující. A záludná je i otázka, kolik cestujících se celkem autobusem svezlo. Druhý úkol byly krychlové stavby, stavěli jsme je podle obrázku a hledali k nim správné plány. Kdo byl hotov dříve, mohl tvořit hádanky pro spolužáka. Nakonec jsme řešili nerovnice, které jsme dokončili na začátku další hodiny. Velkou pochvalu si zasloužil Tomášek, který velmi zodpovědně uděloval slovo, a skutečně registroval ty, kdo se hlásili, aby na ně nezapomněl :-). Velmi aktivními a platnými členy týmu třídy se dnes ukázali kromě Tomáška také Vojta, Kuba, Vašík, Luci J., Bruno, Anička, Valča, Eda a Míša.
Ostružinka pro nás měl dnes nachystané opakování lesních plodů. Prvním úkolem bylo přiřadit plody a listy k rostlinkám, druhým pak vzpomenout si na jejich názvy a třetím celé rostliny k názvům přiřadit. Zvládli jsme to na jedničku, takže jsme se mohli pustit do samostatné práce na pracovních listech, které jsme pak vložili do svého šanonu.
O (nejen) lesních plodech byla i básnička, kterou pro nás Ostružinka připravil. My jsme nejdříve zkoušeli vymýšlet rýmy k vybraným slovům z básničky, po přečtení básničky pak znovu, ale nakonec jsme rýmy odhalili až při společné práci. Naším úkolem je se nyní básničku naučit zpaměti a nakreslit k jednotlivým slokám obrázky (máme na to celý týden).

Čtvrtek 12. září
Ráno jsme zahájili tradičně a hned se pustili do matiky. Dnes bylo naším cílem připomenout si krokování. Vydávání povelů nám šlo dobře. Pak jsme zkusili sami povely zapisovat a dávat si je navzájem. Tady se nám povedlo vychytat dvě chyby, kterých bychom se mohli dopustit, a vysvětlit si je. První nám připomněla pravidlo, že v jednom "chlívečku" mohou být šipky jen jedním směrem. A ta druhá byla ve způsobu čtení zápisu - když šipky nejsou oddělené, musí se číst najednou. V druhé části hodiny jsme se chystali na práci s parketováním (vylamovali jsme si tvary parket a ukládali je do obálek, protože paní učitelka řekla, že letos nám celé složky s pomůckami domů nesvěří :-) - prý bychom je pak někteří zas neměli a nemohli pracovat) a současně s tím paní učitelka prováděla druhé měření naší výšky. Zjistili jsme, že jsme všichni přes prázdniny vyrostli, v průměru o dva centimetry.
Ve čtení s porozuměním jsme pracovali na dalších dvou příbězích se společným tématem - "Kdo, co, kde". První příběh a jeho úkoly jsme řešili ve skupinách. Nejdříve jsme si ale společně dali dohromady, jak na to, aby se nám dařilo a měli jsme z práce dobrý pocit. Druhý úkol už byl samostatný. Kdo bude chtít, může si pátý list vypracovat jako dobrovolný domácí úkol (čas na to je až do příštího týdne, do další hodiny čtení s porozuměním).
Na první letošní dílně čtení jsme (velmi radostně, div jsme ji neumačkali) opět přivítali paní učitelku Katku, která se přijela podívat, jak čtenářsky zahájíme nový školní rok. Sesedli jsme se s našimi knihami na koberci a paní učitelka dílnu zahájila připomenutím loňské práce. My jsme vzpomínali a společně sdíleli, co všechno jsme již vloni jako prvňáci zvládli. Dali jsme toho dohromady docela dost, dokonce jsme si vzpomněli na všechna pravidla, která paní učitelka rozložila doprostřed koberce. Pak nám pověděla, co nás čeká letos. Vydáme se jako detektivové po stopách spisovatelů, abychom vypátrali, jak to dělají, že nás čtení jejich knížek baví. A dokonce jsme se dozvěděli, že když budeme pracovat opravdu dobře, přijde za námi v pololetí do třídy na návštěvu skutečná paní spisovatelka! Jen její jméno nám paní učitelka ještě neprozradila, to prý je tajemství. Abychom se seznámili s knihami, které jsme si dnes ke čtení přinesli (jo, abychom nezapomněli, ještě nám hned na začátku paní učitelka řekla, jak moc ji ráno potěšilo, že jak jsme přicházeli ráno do třídy, první, o čem jsme se bavili, byly právě naše knížky. Zkoumali jsme, co si kdo přinesl, a proč si přinesl právě tuhle knížku a ne jinou.), seznámila nás paní učitelka s úkolem, na kterém budeme pracovat ve dvojicích. A abychom věděli, jak na to, ukázala nám to sama na sobě a na Ostružinkovi. Ostružinka má ke čtení knížku o kouzelníku Futurovi (a dost z nás by si ji možná rádo přečetlo), paní učitelka se ho ptala postupně na pět otázek, on jí odpovídal a ona si jeho odpovědi zapisovala do pracovního listu. Otázky směřovaly na název knihy, jméno autora (tady jsme si ukazovali, kde se dá najít - paní učitelka ho našla na titulní stránce, Kuba na hřbetu knihy, a Anička na začátku knihy), co se dá vyčíst z titulní stránky, co letmých prohlédnutím knihy a nakonec proč jsme si právě tuto knihu vybrali, proč si ji chceme přečíst. Tohle všechno jsme pak zvládli i my všichni ve dvojicích. Nebylo to snadné, ale nakonec jsme to zvládli úplně všichni. Kdo byl hotov dřív, mohl si již ve své knize číst. Nicméně, když nás paní učitelka svolala zvonečkem zpátky na koberec, byli jsme naštvaní, že na čtení bylo málo času. Ale slíbila nám, že příště bude čtení víc, dokonce prý patnáct minut. Tak to nám zase udělalo radost :-). V kroužku jsme pak každý pověděli o svém kamarádovi, jakou si vybral knihu a proč.
Na čtení a na Ostružinku navázala výtvarka s pracovkou. Na zadní stěnu třídy jsme vytvořili velký dub, který má ale zatím holé větve. Střídali jsme se po trojicích, abychom se k práci vešli, a postupným tupováním houbičkou jsme vyrobili velké dílo :-). Když jsme zrovna netupovali, vyráběli jsme dubu listy (trochu kouzelné, protože ne všechny jsou dubové). Zatím je ale na strom nemůžeme připevnit. Náš dub je totiž stromem čtenářským a tak se na něm mohou objevoval jen listy s knihami, které už jsme přečetli. Takže nezbývá než hodně číst, aby se nám brzy obsypal listím :-).
Na konci vyučování, po úklidu, jsme si nalepili informace o vycházce k projektu "Náš region" do sešitů s informacemi pro rodiče a odcházeli do šatny.

Pátek 13. září
Nachystané parkety jsme dnes využili k prvnímu matematickému úkolu. Podlahu o rozměrech 3x3 čtverečky jsme měli vyparketovat co nejmenším počtem parket z výlohy obchodu. Svá řešení jsme překreslovali na papíry a podepsané je chodili lepit na tabuli. Dali jsme dohromady velké množství řešení, teď už je na nás, abychom zjistili, zda se nám některá neopakují.
Pak nám paní učitelka promítla na interaktivní tabuli sčítací tabulku a my jsme přemýšleli, jak vznikla už doplněná čísla, a zkoušeli jsme doplňovat další. Dařilo se to Valče, Vojtovi a Lucince Jedličkové. Ostatní byli nešťastní, že vůbec nechápou. A tak jim paní učitelka vyprávěla o své letní škole matematiky, kde měli zkoušet přijít na jedno matematické kouzlo, a kde se to během týdne povedlo jen několika lidem z mnoha desítek účastníků. A i z nich někomu rychleji a někomu pomaleji. A slíbila nám, že budeme-li nad tím přemýšlet, zkoušet to a nevzdávat se, určitě to dříve či později pochopíme. (Tady malá odbočka: paní učitelka prosí všechny rodiče, aby dětem sčítací tabulku za žádnou cenu nevysvětlovali, zbytečně by je ochudili o zážitek z radosti "Já jsem to pochopil, hurá!".)
Abychom si spravili náladu, naučila nás paní učitelka novou hru "Sova". Z nabídky předmětů na obrázku si vybrala jeden, na který bude myslet. A my jsme měli zjistit, který to je. K tomu jsme mohli používat otázky, na které paní učitelka odpovídala jen ano x ne. Kdo hádal příliš brzy a nestrefil se, ten ze hry vypadl. Na poprvé jsme potřebovali velké množství otázek. Luci Jedličková přišla na správné řešení jako první a mohla hrát sovu. Druhým, komu se to povedlo, byl Bruno, a také mohl představovat sovu.
Při českém jazyku jsme si po malých psacích písmenech zopakovali velká. Nejdřív jsme spojovali dvojice malých a velkých psacích písmen a to nám šlo dost dobře. Takže jsme pak so sešitů zapisovali slova, která jsme vymysleli na velká písmena - nejčastěji to byla jména lidí, ale objevily se i státy. Postupně jsme procházeli abecedou, nejlepší z nás se dostali až k písmenu "N". Chvíli jsme pracovali s učebnicí. Četli jsme si krátký text o miminku a povídali si o něm (to nám taky jde, zvlášť, když mnoho z nás má doma malé sourozence). Splnili jsme úkoly, které se týkaly počtu vět, slov, apod. Své věty jsme pak psali i my, protože přišla na řadu dnešní první oslava. Vloni jsme jako prvního slavili Bruna, takže letos dostal první slovo Kuba. Napsali jsme mu svá přání, sesedli se na koberec, zazpívali mu písničku a přečtli svá přáníčka. Od Kuby jsme všichni dostali čokoládové bonbónky.
Poprvé jsme se dnes sešli na koberci k úvodní hodině dílny psaní. Paní učitelka nám pověděla, co bude naším cílem, a společnými silami jsme dali dohromady pět částí dílny, které se budeme snažit pokaždé dodržet, aby z nás jednou byli třeba dobří spisovatelé. Do té první jsme se hned pustili. Každý jsme nejdříve sám během dvou minut tvořili myšlenkovou mapu na téma medvěd. Poté jsme celkem třikrát své myšlenky sdíleli s dalšími spolužáky ve dvojicích, takže se naše mapy pěkně rozrůstaly. Na každou výměnu jsme měli jen dvě minuty, takže nebyl čas na žádné prostoje. Nakonec jsme vše dali dohromady společně na tabuli a vznikla nám skutečně povedená myšlenková mapa. Jak Vojta správně řekl, bylo to proto, že jsme dali hlavy dohromady.
Poslední páteční hodina byla rozdělená na hudebku a na druhou dnešní oslavu - tentokrát Brunových narozenin. Zazpívali jsme si písničku "Okoř", kterou hodně z nás zná, a poté se dali do flétniček. Paní učitelka nám promítla na interaktivní tabuli notovou osnovu, v které už kromě houslového klíče byla i nota h1, kterou jsme zkoušeli hrát. K tomu jsme ještě museli dodržet její délku, byla to nota celá, takže na čtyři doby. Šlo nám to společně i na skupiny, kdy jedna polovina hrála a druhá vydupávala délku.
Stejně jako u Kuby jsme i Brunovi zazpívali a přečetli přáníčka, a také dostali malou dobrotu. Kdo uklidil a zakreslil smajlíky, mohl odcházet do šatny.