Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. týden

3. 2. 2014

Pondělí 3. února
Ráno jsme si rozdělili služby, doplnili kalendář a přemýšleli nad tím, čím je únor zvláštní. Pak jsme si ve trojicích povídali o svých víkendových zážitcích a společně sdíleli, čí zážitek nás překvapil a proč.
Pak nám paní učitelka pověděla, co nás v tomto týdnu čeká z českého jazyka - budeme opakovat a procvičovat tvrdé a měkké souhlásky, protože příští týden již začneme pracovat na novém učivu.
Povídali jsme si o obrázku v učebnici - co všechno z něj můžeme vyčíst a pak po jeho přečtení porovnávali své odhady se skutečností. Vysvětlili jsme si význam neznámých slov a pak se pustili do přepisování textu do sešitu. Všichni jsme dostali pochvalu za kvalitní práci a také jedničku, která některé z nás velmi potěšila, protože prý už jen jedna a bude lego za odměnu :-).
V matematice jsme si nejdříve vyznačili úkoly k samostatné práci a pak společně řešili krokovací úlohy. Ukazovali jsme si navzájem různé způsoby řešení a bez potíží úkol zvládli. Pět z nás splnilo dobrovolný úkol a přineslo pomůcky na násobení - krabičku od sýru a od rýžových medvídků - na těch jsme mohli násobit počty kousků v balení a pak bonbóny, měkké "zuby" a sušenky - na těch jsme zase zjišťovali, kolik by každý ze třídy získal jednotlivých kousků, kdybychom dělili spravedlivě. O přestávce jsme to pak pěkně pojídali.
Pohádka skřítka Ostružinky se dnes jmenovala Velká vichřice a na obrázku byla spící liščata s Ostružinkou v noře. Přemýšleli jsme, jak (a zda vůbec) spolu ty obrázky souvisí. Při předčítání paní učitelkou jsme si mohli ověřit, jak moc jsme se strefili a také jsme se snažili předvídat z již přečteného textu, co bude dál. Po přečtení jsme si vzpomněli, že Ostružinka našel liščata podle jejich stop a povídali si, kdo z nás již za svých procházek lesem nějaké stopy viděl.
Téma, kterému jsme se měli věnovat byla trošku širší než jen stopy a my jsme si ho museli nejdřív matematickou doplňovačkou vyřešit. To se nám povedlo, vyšlo nám "pobytová znamení". Paní učitelka nás pak náhodně podle čísel rozdělila do trojic, každá skupinka dostala obrázek jednoho živočicha a po domluvě kreslila, jaké další známky toho, že jejich živočich v lese byl, mohou najít kromě stop. Podařilo se nám přijít zejména na různé zbytky jídla.
Na koberci jsme pak své nápady prezentovali. Paní učitelka k našim pěti živočichům přidala ještě další a také obrázky toho, co po nich můžeme v lese najít. My jsme se střídali a zkoušeli  poznat, co na obrázcích je a přiřadit k jednotlivým živočichům. Jakmile jsme byli hotovi s odůvodňováním, dostali jsme ještě další pomůcku, abychom zjistili, co se nám povedlo přiřadit správně a opravili to, co jsme zařadili jinam. Zjistili jsme tak, že pobytových znamení je daleko víc, než jen stopy a zbytky jídla.
Na pracovních listech jsme si pak získané poznatky upevnili na třech Ostružinkových úkolech. Kdo chtěl, mohl pracovat ve dvojici, kdo ne, pracoval sám. Přiřadit stopy k živočichům a napsat, komu co patří, bylo jednoduché. Nejtěžší byl úkol, při kterém zvířátka závodila a my měli po zjištění pořadí domalovat na stupně vítězů jejich stopy. To nám dalo pěkně zabrat :-).
Dnes jsme také dostali nové Pochvaldy a Nezdárníky a měsíční plán na únor.

Úterý 4. února
Poslední plavání jsme si pěkně užili. Plavali jsme dva závody - 25 m prsa a 25 m znak, každý soutěžil s kamarády ze svého družstva. Mnoho z nás se umístilo na prvních třech místech a dostalo za to diplom a sladkost. Mokré vysvědčení jsme získali všichni a máme na něm napsáno, co všechno už teď dokážeme. Zlepšení je vidět u všech, dokonce si Vašík všiml, že získal titul kapra, zatímco na minulém plavání se školkou to byla želva!
Po návratu jsme se sešli v družině u Marušky, abychom se pokusili v zoufale krátkém čase napsat a případně i nakreslit přáníčko pro Lucinku Thao, o které jsme se dnes dozvěděli, že se stěhuje a zítra už nepřijde :-(.

Středa 5. června
Hned po ránu jsme zjistili, že už máme ve třídě o jednu lavici míň, protože Lucinka Thao už chodí do jiné školy :-(. Je nám bez ní smutno. Paní učitelka nám připravila nové sezení, teď už zase sedíme všichni po dvou.
První hodinu byla angličtina, paní učitelka nám pověděla, co nás dneska čeká a zatímco vysvětlovala práci Valče, my jsme ve dvojicích a trojicích opakovali slovíčka z tématu jídla, kterým jsme věnovali v minulých hodinách. Někteří jsme pak své otázky a odpovědi dokonce předvedli všem ostatním. Pak už jsme dostali dotazníky a každý si nakreslili obrázky a popisky jídla, na které se budeme ptát kamarádů. S připravenými dotazníky jsme se pak vypravili na průzkum po třídě. Odpovědi spolužáků jsme zaznamenávali do připravených kolonek. Posledním úkolem byla anglická šibenice po trojicích, která nás dost bavila.
Matematiku jsme zahájili rozcvičkou, tentokrát na počítadlech. Znázorňovali jsme čísla zadávaná paní učitelkou a navzájem si ukazovali, jak na to jdeme. Poté už nás čekal první úkol - sčítání a odčítání čtyř čísel v řadě. Naším cílem nebylo jen počítat, ale hlavně přemýšlet nad tím, jak si práci usnadnit. I tady jsme si své způsoby řešení vzájemně vysvětlovali. Společně jsme udělali polovinu cvičení a druhou půlku máme za domácí úkol. Poté jsme se přesunuli do trojic a připravili si autobusy a figurky. Společně jsme vystupovali a nastupovali na jednotlivých zastávkách a dokreslovali muže a ženy. Bruno přišel na to, že na jedné zastávce nemusíme nic počítat, protože počty vystupujících a nastupujících mužů a žen jsou stejné :-). Na konci hodiny jsme si ještě pustili video práce s přesunem krychlí na stavbách.
Na začátku další hodiny po hrací přestávce (tady je potřeba zmínit, že přestávky trávíme aktivně smysluplnými aktivitami, které nám může leckdo závidět) jsme se také o krychlové stavby pokoušeli. Byli jsme velmi vytrvalí a skoro všem se nám úkol podařilo splnit.
Poté již byl na řadě Ostružinka. Připomněli jsme si, o jakých pobytových znameních jsme si povídali v pondělí a pak nám paní učitelka položila zákeřnou otázku - Proč se to vlastně učíme? K čemu to je, že budeme umět poznat, jaký živočich v lese žije? Do pracovního listu jsme si zaznamenávali své myšlenky. Než jsme své nápady začali sdílet, měla paní učitelka další dotaz. Prý ona by si myslela, že je to proto, abychom dostali ve škole jedničku a kdo si napsala a myslí to samé. Jenže se nikdo nepřihlásil a Valča navíc řekla, že to spolu přece vůbec nesouvisí. A pak jsme dostali od paní učitelky velkou pochvalu, protože jsme ji tím moc potěšili, protože učit se kvůli známkách - to by byla hloupost. Pak už jsme mohli číst své záznamy a poslouchat, co si myslí ostatní. I Ostružinka měl k této otázce několik myšlenek, které nám chtěl sdělit. Do dvojic jsme si je vylosovali a pak měli čas na jejich pročtení a přípravu prezentace před třídou. Bylo důležité myslet na to, abychom se střídali, mluvili nahlas, řekli srozumitelně všechno podstatné. Pustili jsme se do práce s chutí a pilně jsme se připravovali. Postupně jsme se pak střídali  před tabulí a seznamovali spolužáky se svými - Ostružinkovými příběhy. Ostatní měli za úkol nejen poslouchat, ale také si do pracovního listu stručně zaznamenávat, co se dozvěděli. Sami sebe jsme pak své vystoupení hodnotili a vyslechli si ho i od zbytku třídy.
Na závěr nám zbylo ještě pár minut času, který jsme využili k tomu, aby nám paní učitelka ukázala na interaktivní tabuli, kam se od nás odstěhovala Lucinka Thao a jak je to daleko a jak vypadá její nová škola. Budeme jí držet palce, aby si brzy našla kamarády a měli ji rádi alespoň tak, jako my.

Čtvrtek 6. února
V matice jsme zvládli rozcvičku s počítadly a pak zkontrolovali domácí úkol, vysvětlovali jsme si, jak jsme si počítání ulehčovali. Pak jsme se sešli na koberci, na který paní učitelka rozložila mnoho různých střihů na jeviště, ale prázdných, jen s podlahou. My jsme si mohli jakýkoliv vybrat a pak jej pokreslit svými rekvizitami, složit a slepit. Pravidla byla stanovena tak, že máme mít práci přesnou, takže pečlivě přeložené a přiložené hrany, žádné vyboulené stěny a taky nám věci na stěnách nemají viset vzhůru nohama. Někteří z nás si pomáhali tím, že si stěny otáčeli a nadzvedávali, aby viděli, jak to bude po složení a slepení vypadat. Dva z nás si vybrali střih, z kterého se krychle složit nedala, a při slepování tuto zradu odhalili. Po dokončení jsme si navzájem svá jeviště pozorně prohlédli a pak každý z nás nominoval dvě jeviště na vítěze. Všechny nominované jsme si vystavili a postupně procházeli, abychom ověřili, jestli skutečně splňují všechna zadaná kritéria. Po vyřazení těch, která jim nevyhovovali, nám zbyli tři vítězové - Honzík, Míša a Eliška Kř. Na závěr hodiny jsme ještě stihli vyvodit násobilku pěti a kdo chce, může na papír nebo do dobrovolníčku splnit dobrovolný domácí úkol - vytvořit slovní úlohy na násobení pěti.
Při čtení s porozuměním jsme zahájili trénink čtenářské dovednosti "Hlavní myšlenka a detaily". První text, s kterým jsme pracovali, byla báseň. Paní učitelka nám ji četla a my jsme se dost smáli. Říkali jsme si, co nám přišlo vtipné, a bylo možná překvapivé, že každého rozesmálo něco jiného. Splnit jednotlivé úkoly pro nás byla hračka, zvládli jsme to dokonale. Na druhou stranu listu jsme si mohli nakreslit, jaké by bylo naše jedno největší přání, kdybychom si mohli přát cokoliv. Tyto své představy jsme pak sdíleli s ostatními ve třídě. Druhý text byl naučný a týkal se zubů. Přijít na hlavní myšlenku jsme si zkusili ve dvojicích, včetně vyhledání důkazu, a opět se nám to povedlo. Zbývající úkoly jsme udělali (úspěšně) společně.
Na práci v dílně čtení jsme dnes nedostali pracovní list, protože jsme psali přímo do sešitů. Poté, co jsme minulý týden trénovali charakteristiky svých postav a jejich vlastnosti zdůvodňovali na konkrétních příkladech, dnes jsme se zaměřili na shrnutí děje celé knihy. Paní učitelka nám to ukázala na svém Futurovi, kterého už dočetla, a my to pak zkoušeli ve dvojicích na příbězích, které jsme dostali napsané na lístečcích. Bylo to pěkně těžké, ale snažili jsme se. Po návratu na koberec jsme si naše shrnutí četli a ukazovali si, co se povedlo a co do shrnutí nepatří. Největší potíž nám zatím dělá popisování mnoha detailů a také snaha příběh převyprávět. Druhou část hodiny jsme pak věnovali samostatnému čtení a vysvětlování si významu slov, kterým jsme nerozuměli.
Pohádka o velké vichřici z Ostružinky nám motivovala dnešní výtvarku s pracovkou. Vytvořili jsme dvě práce. Jeden zimní les s otisky stop zvířátek, kdy jsme nejdříve natřeli čtvrtku modrým inkoustem a pak stopy zmizíkovali, a druhou, kdy jsme černé a červené inkoustové kaňky rozfoukávali jako vichřice po čtvrtce. Sami jsme si sundali staré obrázky z nástěnek a sami jsme si nové našpendlili. K tomu jsme poslouchali písničky na přání.