Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. týden

21. 10. 2013

Pondělí 21. října
Pondělní ráno jsme zahájili tradičně kalendářem, počasím a deníčky. Pak jsme si rozdali nové dvoutýdenní plány a seznámili se s tím, co nás čeká v českém jazyce. Do tréninku dělení slov na slabiky jsme se hned pustili. Nejdříve jsme si na koberci společně ukázali, jak budeme pracovat za chvíli ve skupinách. Pak jsme se rozdělili do čtveřic a zkoušeli karty se slovy od paní učitelky uspořádat za sebou tak, aby to odpovídalo pravidlům slovní kopané. Nebylo to úplně snadné, někdy totiž bylo více slov začínajících stejnou slabikou a my museli pátrat, které bude to správné, aby nám žádná karta nezbyla. Kdo byl hotov, začal pracovat na druhém úkolu - vyrábění stejné hry, jako nám připravila paní učitelka. Zjišťovali jsme, že to není vůbec snadné, museli jsme se soustředit na to, abychom nevymysleli slovo, ke kterému pak nenajdeme pokračování.
Na začátku matiky nám paní učitelka pověděla, jak o víkendu hodnotila naše samostatné práce sluníčky. Část z nás si vysloužila pochvalu, protože bylo vidět, že pilně pracuje a úkoly dokončuje. Část si ale pochvalu nevyslechla, protože moc cvičení samostatně nevyřešila a navíc jich jen spoustu rozpracovala a nedokončila. Každému paní učitelka přicvakla hodnocení do učebnice, my jsme si ho přečetli a budeme se podle něj řídit. Pravidla zůstávají stejná - cvičení, které si vyberu, musím dokončit, zkontrolovat a označit hvězdičkou, a teprve potom můžu pracovat na dalším. Vzadu v učebnici může pracovat jen ten, kdo už má vepředu všechnu samostatnou práci hotovou. Na toto hodnocení navazovaly i plány, kde se změnily výstupy týkající se samostatné práce. Pak už jsme se společně pustili do řešení výstaviště. I tady máme nový výstup - nevzdáváme se, když nám to hned na poprvé nejde, a snažíme se najít řešení. To je pro některé dost těžké :-). Prošli jsme výstavištěm s klíči a potrápili se u prvního číselného. Zjistili jsme totiž, že má dvě správná řešení! Třetí výstaviště už bylo jednoduché. Konec hodiny jsme věnovali samostatné práci.
Při prvouce a čtení měli nejdříve slovo ti, kdo splnili dobrovolný domácí úkol - zjistili, jak skončila pohádka "O poslední vlaštovce". Klárka nám konec pohádky převyprávěla a Vašík přečetl, co si napsal na lísteček. Nakonec nám paní učitelka konec pohádky přečetla z knížky Pohádkový dědeček, kterou přinesla z domova. A my zjistili, že to Klárka i Vašík měli správně.
Pak už byla na řadě nová pohádka skřítka Ostružinky - Líný ježek. Než jsme si ji ale mohli poslechnout, vymýšleli jsme, proč byl asi ježek líný. Vymysleli jsme mnoho různých možností a pak při poslechu porovnávali, jak moc jsme se trefili. Zatímco paní učitelka četla, my jsme si mohli vybarvovat obrázek ježka a Ostružinky. Pak jsme si povídali, kdo má jaký zážitek s ježkem. Bylo jich opravdu hodně. Abychom se dozvěděli, jakému tématu se budeme s ježkem věnovat, museli jsme vyluštit Ostružinkův kris-kros. Většina luštila ve dvojicích a všichni jsme běhali o sto šest a využívali nápovědy na okně. A povedlo se nám vyluštit tajenku "zimní spánek". Přemýšleli jsme a kreslili si, co si pod tímto pojmem představíme, a pak si o tom společně povídali na koberci. Paní učitelka pak rozložila na koberec obrázky živočichů a my diskutovali nad tím, zda spí zimním spánkem nebo ne. Své odpovědi jsme museli zdůvodňovat, nejčastěji jsme využívali vlastní zkušenost. Pro ověření správnosti jsme pak živočichy vyhledali v encyklopediích. Znovu jsme si ověřili výhodnost používání rejstříku a kluci i skutečnost, že když se budou předvádět a hledat v latinských názvech, úkol nesplní a nic nezjistí.
Poslední část hodiny jsme četli domácí úkol a kontrolovali splněné úkoly k textu. Bohužel jsme zjistili, že ne všichni je plníme :-(. Do úkolníčků jsme zapsali nové čtení, pozor, máme ho již na pátek!

Úterý 22. října
Zazpívali jsme si písničku "Vdávalo se motovidlo" a už jsme ji stíhali víc, než včera :-). Prvním matematickým úkolem, nad kterým jsme dnes přemýšleli, bylo spravedlivé dělení peněz mezi děti. Vyvodili jsme, že k vyřešení úkolu potřebujeme znát počet dětí a také množství peněz, které máme dělit. Tyto informace jsme vyčetli z obrázku, děti byly tři (jen jsme si museli ujasnit, že nedělíme na tři poloviny, ale na třetiny) a peněz bylo 15 Kč. Každý jsme si nejdříve rozmýšleli, jak bychom úkol řešili, a pak své nápady sdíleli. Díky tomu jsme zjistili, že ke stejnému výsledku, kdy každý dostane 5 Kč, můžeme dojít různými způsoby. Ve dvojicích jsme pak řešili úkol s plánem staveb, kdy bylo naším cílem pomocí jen dvou kroků přestavět původní stavbu do nové. A nebylo to vůbec snadné. Kdo byl hotov, mohl se věnovat samostatné práci, ale vždycky po deseti minutách jsme si ukázali, jak bylo potřeba postupovat.
Český jazyk se dnes nesl ve znamení slovní kopané. Nejdříve jsme ve skupinách dokončili včerejší práci - přípravu vlastních karet na slovní kopanou. Podmínkou bylo minimálně 5 slov. To se nám povedlo všem. Svou připravenou sadu jsme pak poslali o skupinu vedle a snažili se uspořádat slova tak, aby na sebe navazovala podle pravidel slovní kopané. Jakmile jsme byli hotovi, šli jsme zkontrolovat a vyhodnotit práci skupině, která pracovala na našem zadání. Paní učitelka nám shrnula, že jsme během práce zjistili dvě důležité věci. 1. museli jsme přemýšlet, jaké slovo vymýšlíme, dřív než ho napíšeme, protože se nám jinak stávalo, že jsme si zapsali slovo, na které už jsme ale neuměli najít pokračování. 2. některá slova můžeme dělit více způsoby, např. ko-čka, ale i koč-ka. Takto připraveni včerejšími i dnešními aktivitami jsme se dali do samostatné práce. Každý jsme do své písanky měli za úkol vymyslet a napsat alespoň svých pět slov.
Ve čtení s porozuměním jsme dnes dokončili téma předvídání. Začali jsme ale tím, že jsme si kreslili na druhou stranu pracovního listu, jakých pět věcí nejčastěji nakupujeme (buď sami nebo s rodiči). To jsme chvíli sdíleli s ostatními kamarády ve třídě a pak kreslili další obrázek - jak tento nákup uložíme do tašky. Při společném sdílení jsme přišli na to, že na dno tašky je vhodné dávat věci pevné a těžké, a nahoru ty lehké a křehké. Dokonce jsme si povídali o tom, jak to dopadne, když tohle pravidlo nedodržíme. Zkušenosti byly zajímavé :-). Pak jsme tohle všechno porovnávali s obrázkem, který byl u dnešního textu, a zjistili jsme, že i na něm mají mléko a sklenice s marmeládou a Nutellou na dně, zatímco bochník toastového chleba leží na vrchu. Při čtení textu jsme měli stále na paměti zadání - přemýšlej, co se asi stane dál. Paní učitelka text přečetla, jednotlivci přečetli vždy otázku a pak už jsme pracovali samostatně. Vybírali jsme odpovědi a hledali a označovali důkazy. Společně jsme si pak říkali, co kdo máme. Na všechny otázky se nám podařilo odpovědět správně, dokonce i na jazykový úkol. Poslední text k předvídání jsme pak zpracovávali celý úplně sami. Jen na posledních pět minut jsme vytvořili dvojice, abychom své myšlenky a odpovědi sdíleli.
Na tělocviku nám přálo počasí, celou dobu svítilo sluníčko. Po tradičním rozběhání (dnes jsme se mohli při honičce navzájem zachraňovat jen společným dřepováním) a rozcvičení s posilováním nám Laduška vysvětlila svou hru. Měla to těžké, protože Míša není ve škole, a tak na to byla sama. Ale zvládla to skvěle. Hráli jsme upravenou vybiku. Na závěr jsme hru a Ladušky výkon zhodnotili, udělovali jsme ocenění a přidávali doporučení. Další hru už nám vysvětlovala paní učitelka. Zahráli jsme si "Chodí pešek okolo", tedy hru, o které si paní učitelka myslela, že ji budeme znát všichni, ale znalo ji jen pár dětí. Ale protože nám přesně předvedla, jak se hraje, pochopili jsme ji snadno, a pak dokonce někteří nechtěli přestat. Díky přípravě z minulého týdne, kdy jsme trénovali přebíhání hřiště s přihrávkami míčem, jsme další hru zvládli v pohodě a dost jsme si ji užili. Byla to taková hodně upravená házená, ale dokázali jsme vychytat některé "mouchy", díky kterým se nám stále nedařilo dát pořádný gól. Nakonec hra skočila 3:1 pro tým modrých (tedy bez rozlišovacích dresů), poslední gól byl opravdu ukázkový! Poslední hrou byl "Zvon", při kterém jsme museli využít svou sílu a pevnou vůli. Stáli jsme v kroužku, drželi se pevně za ruce a jeden z nás, který představoval tu kuličku (nebili srdce zvonu), se snažil zvon rozbít. Tedy probít se skrz naše spojené ruce. V roli "kuličky" jsme se postupně vystřídali všichni. Na závěr jsme se sešli na nástupu, shrnuli dnešní hodinu, přidělili hru na další hodinu (až za 14 dní) další dvojici a zahráli si "z vody, do vody".

Středa 23. října
Dneska už jsme zpívali a tancovali šest slok písničky "If you're happy" a vypadá to, že pořád nemáme dost. Ještě že těch slok je opravdu hodně. Hned poté jsme se sesedli na koberci a podle pokynů paní učitelky vytvářeli karty s čísly. Kdo věděl, o jakém čísle paní učitelka mluví, ten se mohl přihlásit a napsat ho na kartu. Jakmile jsme měli čísla připravená, zahráli jsme si s nimi hru "What's missing?" Paní učitelka vždycky řekla "Close your eyes." a zatímco jsme se nedívali, odebrala jednu kartu. Pak řekla "Open your eyes." a my jsme pátrali, které číslo zmizelo. Po chvilce tréninku jsme se v roli učitele začali střídat i my a pokyny nám šly velmi dobře. Po této hře jsme za pomoci vytleskávání rytmu natrénovali otázku "What time is it?" a odpověď "It's ... o'clock." na velkých hodinách na tabletu paní učitelky. Když měla paní učitelka pocit, že už se nám daří, rozdala nám pracovní listy. Na ně jsme se nejdřív podepsali a napsali datum a pak do připraveného ciferníku zakreslili podle sebe, kolik je hodin (celou hodinu). Po této přípravě jsme se vydali "na průzkum". Chodili jsme po třídě a navzájem se ptali a odpovídali si, kolik máme hodin. Na konci práce jsme vyhodnotili, že suverénně nejoblíbenější hodinou bylo 8:00. Na závěr hodiny jsme si zase zazpívali.
Od další hodiny jsme dnes měli pana učitele Vrtišku. Nejdříve matiku, při které jsme přemýšleli nad tříděním věcí podle zadaného kritéria, samostatně pracovali a nakonec ve dvojicích parketovali. Přišli na více řešení.
Při prvouce jsme si nejdříve připomněli, jakému tématu se věnujeme, a při hře na interaktivní tabuli dokázali, že víme, který živočich z nabídky v zimě spí a který ne. Pak jsme se vrátili k ježkovi a ve skupinách (do kterých nám ale dělalo potíže se rozdělit) přemýšleli, které z dobrot na obrázcích ježkovi chutnají a které ne. Po společné kontrole a zdůvodnění jsme si na ježky zahráli. Zatímco vloni jsme tuhle hru hráli s oblečením, letos už jsme povýšili a hráli to s ježčí potravou. Na chodbě jsme v průběhu podzimu sbírali co nejvíc jídla jsme stihli a pak na koberci během zimy, která byla chvílemi mírná, ale chvílemi dost krutá, o své zásoby přicházeli. Jara jsme se nedočkali nikdo, všichni ježci jsme zemřeli. Jen tři z nás by možná přežili, kdyby byla zima krátká a už v únoru přišlo jaro. Každý sám pak pracoval na pracovních listech. Kroužkovali jsme ježčí potravu a kreslili, co dělá ježek na podzim a co dělá v zimě. Kdo byl hotov, mohl se učit básničku (hádanku) o ježkovi, kterou jsme si pak navzájem přednášeli.
Čtení bylo také o ježkovi. Zahájili jsme ho aktivitou "čtyři rohy", při které jsme na čtyři velké čtvrtky psali své odpovědi na připravené otázky tak, jak si myslíme, "že to je". Než jsme tuhle práci dokončili, vrátila se paní učitelka, takže nám pan učitel na rozloučenou promítl slíbené fotky děsně roztomilých malých ježků a dál už jsme pokračovali s paní učitelkou. Do konce už zbývalo málo času, takže jsme v textu o ježkovi stihli společně najít odpověď na první tři otázky a tu čtvrtou si necháváme na příště.

Čtvrtek 24. října
Dneska jsme se na matiku rozdělili do čtyř skupin. Paní učitelka nám vysvětlila a na tabuli napsala, na kterých stanovištích se budeme postupně střídat. Byl to autobus, děda Lesoň, samostatná práce a sousední trojice. Na autobusu jsme ve skupině pracovali s paní učitelkou a hodně z nás si na konci přiznalo, že práci lépe zvládají v menší skupině. Vystřídali jsme se dvakrát, takže zítra nás čekají zbývající dvě stanoviště.
Na čtení s porozuměním a na dílnu čtení se na nás přijela podívat paní učitelka Katka. Div jsme ji u dveří nerozmačkali :-). Začali jsme novou sérii textů, již po čtvrté se budeme věnovat hledání hlavní myšlenky v textu. Katce se moc líbilo, jak jsme diskutovali na důkazy pro své odpovědi, zvlášť, když jsme je měli rozdílné.
Velmi ocenila i naši dílnu čtení. Než jsme pokračovali s úkolem z minulé hodiny, sesedli jsme se na koberci, protože nám paní učitelka chtěla ukázat, komu se povedlo úkol splnit už minule. Ti nám své věty, co říká jejich postava četli, a paní učitelka pak vysvětlila, v čem jsme my ostatní chybovali. A aby nám práce šla lépe, připravila ukázku toho, jak poznáme, že to, co si chceme zapsat, je skutečně věta, kterou postava říká. Postupně jsme si po kruhu prohlédli její větu v knížce o Futurovi (Klárka si vymohla slib, že až dočte svou knihu, tak jí paní učitelka Futura půjčí) a paní učitelka ji mezitím i přepsala ve velkém na čtvrtku. Ale něco vynechala, co v knize bylo, ale na papíře už ne. A my jsem na to přišli. Chyběly uvozovky. Vysvětlili jsme si, že to je to, co nám pomůže tzv. přímou řeč naší postavy najít. A pak už jsme se směle pustili do čtení. Paní učitelka nás od polovinu času obcházela a radila tam, kde se ještě pořád věty neobjevovaly. Po dočtení jsme se sesedli na koberec, abychom se podívali na ukázku sdílení. Tentokrát neutvořila paní učitelka ukázkovou dvojici s Ostružinkou, ale s Katkou. Pozorně jsme sledovali, jak se Katka ptá a jak paní učitelka odpovídá, abychom se pak o totéž mohli pokusit i my. Rozdělil jsme se do dvojic a postupně jsme se vystřídali jak v kladení otázek, tak v jejich zodpovídání.
Protože jsme se celý týden věnovali zimnímu spánku a ježkům, kteří se na něj chystají, zkusili jsme si je vyrobit i o výtvarce s pracovkou. Paní učitelka nám ukázala, jak budeme vykrajovat bramborová razítka listů, jak si obkreslíme a vystřihneme ježka a jak ho pak budeme otiskováním zasypávat do listí, aby mu v zimě bylo dobře. Vyřezat listy se povedlo všem a pořezali jsme se jen dva :-). A všem se také povedlo vyrobit opravdu krásná díla. Ještě na konci vyučování jsme je stihli vystavit na chodbu, do třídy se nám teď nic nevejde.

Pátek 25. října
Zahájili jsme písničkou a pak se hned pustili do druhé části matiky na včerejších stanovištích. Zvládli jsme je výborně a ještě na konci stihli společně vyřešit úkoly u autobusu.
V češtině jsme nejdříve četli domácí úkol z Víš, co čteš a pak hráli šibenici. Od vět jsme se totiž přes slova a slabiky dostali k hláskám (písmenům). Když jsme vyluštili slovo na tabuli (a paní učitelce se nepovedlo nás oběsit), rozdělili jsme ho na slabiky (to už umíme) a pak počítali, kolik hlásek je v které slabice a poté v celém slově. Po této ukázce jsme nejdříve společně s tabulí a pak sami do sešitů přepisovali text z učebnice, vyznačovali slabiky a zapisovali, kolik je v které hlásek.
Na začátku dílny psaní jsme si zapsali do notýsků, k čemu nám pak paní učitelka zapíše známky a smajlíky, a pak už se vrátili k naší planetě, na které bychom chtěli bydlet. Nejdříve jsme dali čas těm, kteří minule nedokončili hrubou verzi nebo chyběli a pak jsem si připomněli, jak bude vypadat konzultace. Naším cílem bylo ve dvojicích pátrat po slovech, která říkají, co kdo dělá, nebo co ses čím děje. A v případě, že se nám zatím nepovedlo vymyslet vhodná, je zkusit vymyslet společně ve dvojici. Bylo to těžké, dalo to hrozně moc práce, ale sem tam se nám to povedlo.
První půlku hudebky jsme slavili Vojtovy narozeniny. Zazpívali jsme mu písničku a pak četli a věnovali svá přání na ostružinových listech. Od Vojty jsme dostali bonbóny, které jsme se ale zatím museli schovat, protože nás čekala flétna. Ti, kdo projevili zájem, nám podle not z tabule zahráli písničku "Pekař peče housky" a pak jsme si zopakovali, co víme o notové osnově. To proto, abychom se dnes mohli seznámit s tím, kde je na ní tón g1. Pak nám paní učitelka do not zapsala říkadlo o Gustíkovi a my ho zkoušeli hrát, Nejdřív společně, pak jako štafetu i s rytmickým doprovodem.
Nakonec jsme si vybarvili smajlíky a kdo chtěl, opsal si do úkolníčku, že na příští čtvrtek budeme potřebovat nože a lžíce a že si máme připravit, co napíšeme Verunce Koželuhové, od které nám přišel dopis a pohled.