Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. týden

7. 10. 2013

Pondělí 7. října
Protože jsme v pátek nestihli rozdělit služby, udělali jsme to hned na začátku vyučování. Pak už byla řada na kalendáři, počasí, nových dvoutýdenních plánech a deníčcích. Dneska jsme své zážitky mezi sebou moc hezky sdíleli a navíc je ti, kterým v pátek paní učitelka deníčky moc nevychválila, měli moc pěkně zapsané a nakreslené.
Dalším úkolem byla čichová zkouška. Paní učitelka nám každému dala poslepu přičichnout k něčemu (ale my jsme díky zavřeným očím nevěděli, co to je), po rozmyšlení jsme svůj tip napsali na smazávací tabulku a společně ukázali. Tři jsme se trefili :-), opravdu to byla růže. A právě o ní jsme dnes měli krátký textík v učebnici češtiny. Našli jsme ho snadno a pak na něm procvičovali druhy vět a také čím věty začínají.
V těchto dvou týdnech nebudeme psát diktáty, ale opisy a přepisy. Naším cílem bude, aby byly vždy bez chyby. První příležitost k procvičení jsme měli nyní. Paní učitelka napsala na tabuli zprávu o středečním divadle a my ji měli bez chyb přepsat do sešitů pro rodiče. A když nám ji pak opravovala, zjistili jsme, jak nám to jde. Máme borce, kteří to napsali skutečně bezchybně (a vůbec nevadilo, že to dlouho trvalo), a máme borce, kteří v opisu nasekali neskutečné množství chyb. No, aspoň víme, jak na to jsme.
Na začátku matiky nám paní učitelka nakreslila na tabuli novou ikonku zvířátka, které bude dalším účastníkem soubojů v přetahování na dvorku dědy Lesoně. Kdo ještě nezkoumal učebnici, mohl zkusit podle tvaru ikony odhadnout, kdo to bude. Tipy byly různé a jeden se trefil. Byl to pes. Správně jsme určili jeho sílu a Eliška dokonce odhalila, že ji má hodně velkou, dokonce bude (zatím) nejsilnější.
Pak nám služba vybrala učebnice, aby je paní učitelka mohla projít a udělit sluníčka za hotové a správně vyřešené samostatné úkoly, a my zatím pracovali na první matematické zkoušce z počítání, krokování a autobusu. Zítra uvidíme, jak se nám podařila.
Po hrací přestávce nebyl hned Ostružinka, ale slovo dostali Bruno, Valča a Míša. V pátek se totiž zúčastnili první schůzky parlamentu a měli za úkol nás seznámit s tím, co se na něm dělo a jaké zprávy nesou do třídy. Také nám za pomoci paní učitelky představili webové stránky dětského ekoparlamentu 1. stupně: http://www.parlamentzsvrane.estranky.cz/
Pak už se dostal ke slovu Ostružinka. Nejdříve nám připravil na interaktivní tabuli šest úkolů na potravní řetězce, kterými jsme si připomněli páteční svátek zvířat, a pak už nám paní učitelka četla novou pohádku. Byla o malém labutím mláděti a my jsme si pak povídali o svých zkušenostech s ptáky. Bylo potřeba pozorně naslouchat, co nám kdo vypráví, protože společně jsme pak nemluvili o svých, ale o kamarádových zážitcích. A moc se nám to povedlo. Vyprávěli jsme srozumitelně a nic jsme nespletli a nezapomněli.
Pak se nám paní učitelka zeptala, co bychom dělali my, kdybychom našli zraněného ptáka někde v přírodě. Po chvilce přemýšlení jsme dali dohromady několik nápadů, velmi zajímavých. Zavolali bychom zvířecí záchranku, odvezli ho k veterináři, ošetřili, vzali domů a po vyléčení vypustili, došli pro pomoc, schovali ho a šli pro pomoc, sami ho léčili, ... Poté, co jsme dali dohromady své nápady, nám paní učitelka na tabuli promítla na interaktivní tabuli stránky Českého svazu ochránců přírody www.zvirevnouzi.cz, kde byla mapa republiky, na ní barevně vyznačené oblasti působnosti jednotlivých záchranných stanic, a za pomoci těchto stránek jsme se dozvěděli, co je skutečně potřeba udělat, najdeme-li v přírodě zraněného živočicha. Podrobně jsme se věnovali velkým proskleným plochám a sloupům elektrického vedení.
Paní učitelka nám pak rozložila na lavici spoustu nejrůznějších encyklopedií. Některé byly přímo o ptácích, jiné obecně o přírodě. Na koberec rozložila kartičky s názvy ptáků, které by Ostružinka rád, abychom zkusili v knihách najít. Rozdělili jsme se do trojic, postupně si brali z koberce kartičky s názvy ptáků, z lavice encyklopedie, a zkoušeli je vypátrat. Jediné pravidlo bylo o slušném chování ke knihám, i proto, že je paní učitelka měla půjčené od svých dětí. Všechny skupinky začaly tak, že knihami listovaly, a snažily se najít název vybraného ptáka. Trvalo to docela dlouho, než se práce podařila. Pak ale někteří přišli na to, že vzadu v knihách jsou nějaké seznamy, že se v nich dají názvy ptáků najít, a že je u nich dokonce číslo, které označuje číslo stránky, kde živočicha najdeme. A hned to šlo o poznání rychleji. Po skončení času na práci jsme se sešli na koberci a o hledání jsme si povídali. Přišli jsme na to, že ten seznam na konci se dost hodil, paní učitelka nám prozradila, že se mu říká rejstřík, a my sami přišli na to, že je řazený podle abecedy. Naším cílem bude v průběhu druhé třídy se abecedu naučit zpaměti a využívat ji ve chvílích, kdy se to hodí. Nakonec nám paní učitelka ukazovala jednotlivé zástupce na obrázcích na kartách a my je porovnávali s tím, co jsme našli v encyklopediích. Která trojice svého ptáka poznala, hlásila se a k obrázku přidala svou založenou kartičku s názvem.
Poslední část vyučování jsme opět věnovali připravenému čtení. Poslední tři z nás, kteří ještě nahlas nečetli, dostali slovo dnes. Vyhodnotili jsme si i jednotlivé úkoly a do desek založili nový úkol - O hlídacím pejskovi.

Úterý 8. října
Paní učitelka nám připomněla, o čem jsme mluvili včera v prvouce, zjistili jsme, že všechny ptáčky s jejich jmenovkami a encyklopedie máme na oknech, a pak nám dala hádanku (dost jednoduchou). Myslela na dalšího zástupce ptačí říše, který mezi těmi na okně není, ale kterého určitě uvidíme zítra, až vystoupíme na Hlavním nádraží z vlaku. Hned jsme přišli na to, že mluví o holubech. O nich totiž byl úkol v matematice. Do tabulky jsme doplňovali počty holubů, hlav nebo křídel a navzájem jsme si vysvětlovali, jak jsme na svá řešení přišli. Konec tabulky jsme zkusili samostatně a kdo byl hotov dříve, mohl si počítat své úkoly.
Po společném doplnění počtů do tabulky jsme se přesunuli k interaktivní tabuli, kde jsme měli spravedlivě rozdělit mezi tři děti připravené mince. Zkusili jsme to hodně krát, ale pořád nám to spravedlivě nevycházelo. Nakonec na správné řešení přišla Lucinka Thao. Velká pochvala!
Nakonec nás čekaly ještě úkoly dědy Lesoně, tentokrát se však do přetahování zapojil pes. Kdo přišel na správné řešení, ukazoval na svých ikonkách ostatním, jak úkol řešil.
V českém jazyce jsme se vrátili k včerejší růži (a někteří z nás chtěli znovu přičichnout). Zopakovali jsme si druhy vět a pak se věnovali větám přacím za pomoci cvičení 3 na straně 24. Valča přišla na to, co znamená úkol "Tvoř věty a obměňuj je." a navíc ho dokázala vysvětlit ostatním. Začali  jsme na něm pracovat, ale velkou radost jsme z práce neměli. Každou chvíli někdo neposlouchal, nevěděl, kde nebo jak má pracovat, a hrozně jsme se zdržovali. Ani paní učitelka neměla radost.
Po větách přacích přišly na řadu znovu věty tázací. Znovu jsme si zopakovali, čím začínají, čím končí, pak se rozdělili do trojic a měli před sebou velký úkol. Paní učitelka nám vytiskla fotky dvou známých budov, které zítra na své cestě z nádraží do divadla potkáme. A my jsme ve skupinkách měli vymýšlet otázky, které nás k nim napadají, a ty správně zapisovat. Hotové práce pak paní učitelka rozvěsila po třídě a my je všechny obcházeli, kontrolovali a v případě potřeby opravovali chyby. Když jsme se vrátili ke svým listům, zjišťovali jsme, zda nám někdo něco opravil nebo ne, a zda případná oprava byla právem nebo ne. Naším úkolem je na jednu otázku zjistit odpověď a přinést si ji zítra na lístečku. Tento úkol jsme si opisovali z tabule a ten, kdo ho měl bez chyby, mohl mít přestávku. Bohužel bylo dost těch, kdo nosili paní učitelce ke kontrole zápisy s velkým množstvím chyb :-(.
Po hrací přestávce jsme nejdříve společně přemýšleli nad připravenou prací z minula. Diskutovali jsme nad tím, zda jsme si správně označili věty jako vymyšlené nebo reálné. V několika případech jsme se skutečně lišili a pak jsme se museli přesvědčovat, co je správně. Poté už jsme mohli plnit úkoly. S dalším pracovním listem jsme pracovali dokonce ve skupinách. Návod na práci jsme vymýšleli sami a paní učitelka nám ho zapisovala na tabuli. Mnoho z nás ho skutečně v průběhu práce využívalo. Znovu jsme diskutovali nad fantazií a realitou. Kdo chce, může si den čtvrtý vypracovat doma jako dobrovolný domácí úkol.
Po přestávce jsme se ještě chvíli věnovali matice a pak vyrazili na hřiště. Vylezlo sluníčko a venku tak bylo příjemně. Po rozběhání, rozcvičce a posilování jsme si zahráli hru, kterou pro nás na dnešek připravila Valča s Verunkou. Hráli jsme "Pan čáp ztratil čepičku". Po hře jsme se zase zkusili zamyslet nad oceněními a doporučeními a pak se rozdělili na dvě skupiny podle toho, co si myslíme, že nám jde méně - skok do dálky nebo házení míčem -  a to jsme trénovali. Společně jsme pak zkoušeli hod do dálky, paní učitelka nám ukázala, jak neházet jenom rukou, ale jak využít energii celého těla k co nejdelšímu hodu. Nakonec jsme si zaběhali sprinty. Na příští týden si pro nás chystá hru Vašík s Kubou.

Středa 9. října
Na nádraží jsme se sešli skoro všichni a spolu s ostatními třídami vyrazili v navíc objednaných vagónech na hlavní nádraží. Tam jsme se rozdělili do trojic a dostali od paní učitelky mapy. Postupně jsme se střídali ve vedení a naším cílem bylo dojít do hodiny do divadla Minor. Jsme dost šikovní, protože jsme se ani jednou neztratili, a ještě jsme našli cestu, která nebyla (s výjimkou Václavského náměstí) plná lidí. Navíc jsme cestou už z dálky poznali Národní muzeum a dokonce i Novoměstskou radnici! V Minoru paní učitelka koupila lístky a my si mezitím pořádně pohráli v předsálí. Zase tam jsou nové atrakce a hodně se nám líbily. Stihli jsme se i nasvačit a dojít si na záchod a pak už se usadili v sále. Ještě chvíli se čekalo se začátkem na naše dvě třídy, které jely autobusem, a pak už začal velký hororový koncert "Perníková chaloupka". Bylo to krásné :-) a ještě jsme si na konci při přídavku mohli společně zatancovat i s herci. Po skončení jsme se sešli u paní učitelky, aby nám pověděla, co budeme dělat dál. Mohli jsme znovu nakupovat, dojít si na záchod a nasvačit se, abychom pak mohli začít pracovat na úkolech o muzeu a o radnici. V již vytvořených trojicích jsme dostali dva krátké texty o těchto budovách, s kterými jsme nejdříve pracovali metodou I.N.S.E.R.T. a pak doplňovali získané informace do křížovky. V tajence nám vyšel svatý Václav a my přišli na to, že to bude proto, že jsme kolem něj už jednou šli a uvidíme ho znovu při zpáteční cestě. Na tu jsme se vydali hned poté, co jsme se podívali na "Pražský loket" na Novoměstské radnici. Teď nás vedla paní učitelka a my pak na nádraží měli v mapě ukázat, kterou cestou jsme to šli. Na nádraží pak Kuba jako první zpozoroval, že nám vlak pojede z pátého nástupiště jih, a my se mohli vydat do Vraného. Z nádraží nás paní učitelka ještě dovedla k jídelně na obědy.

 

 

Čtvrtek 10. října
Matiku jsme dnes věnovali hlavně výstavištím. A to první zrovna o domech. Hned jsme si díky tomu připomněli včerejší výpravu do Prahy. A zatímco včera měli slovo ti, kteří měli stejnou informaci, jako připravila paní učitelka do pracovních listů, dnes se dostali ke slovu ti, kteří měli informace jiné. Poté jsme se již dali řešení. Vždycky jsme si to nejdříve promysleli a zkusili vyřešit sami a když jsme byli dříve hotoví, pracovali jsme na samostatných úkolech. Společně jsme si pak ukázali správné řešení - každý chodil na interaktivní tabuli zapisovat jednu místnost a pak předával pero dalšímu.
Při čtení s porozuměním jsme nejdříve měli slovo my, kdo pracovali na dobrovolném domácím úkolu. Sdíleli jsme své odpovědi a hlavně prezentovali důkazy. Paní učitelka nám pak udělila bodíky do celoroční soutěže. Na posledním úkolu k procvičování poznávání fantazie a reality jsme pracovali samostatně. Nakonec jsme se sesedli na koberec a diskutovali nad svými názory. Bylo docela zajímavé sledovat, jak kdo kterou informaci vidí.
Dílnu čtení jsme zahájili na koberci, kde nám paní učitelka předvedla, co budeme dnes dělat. My jsme si pak patnáct minut četli a poté již kreslili obrázek - jak naše postava vypadá - ale podle toho, co jsme se o ní dočetli v knížce. Znovu jsme se sešli na koberci, aby nám paní učitelka s Ostružinkou modelovala práci ve dvojicích. Jakmile jsme si ji vyzkoušeli i my sami, byl čas na vybarvování smajlíků - jak se nám které kritérium podařilo splnit.
Výtvarkou a pracovkou nás dnes provázely labutě, protože právě o malém labutím mláděti byla Ostružinkova pohádka a o ptácích a konkrétně labutích budeme ještě příští týden mluvit. Nejdříve jsme pozorně sledoval postup práce a pak se do ní dali sami. Nebylo to úplně jednoduché, chtělo to hodně vytrvalosti a trpělivosti, ale výsledek stál za to. Dokonce jsem stihli více práce, než paní učitelka čekala - totiž i tu, kterou jsme měli dělat až příští týden!

Pátek 11. října
Ráno jsme hned začali samostatně počítat do svých učebnic a měli jsme z toho radost. Paní učitelka mezitím pomohla prvňákům, kteří měli za úkol sehnat druhou první třídu. Prvňáci měli dnes přednášku o bezpečnosti na silnici jako první, na nás přišla řada až druhou hodinu. Ale o tom později. Po samostatné práci jsme se společně věnovali hře Sova. Bruno si pamatoval, že na řadě by měl bát Kuba, který si "bude myslet". Dnes to byly čtyři děti, z kterých jsme měli hádat. Paní učitelka nám jen připomněla pravidla a mohli jsme se dát do práce. Zjistili jsme, že otázky na barvy nejsou úplně ideální, protože je každý vidíme trochu jinak. Nakonec se nám dařilo ptát se tak, abychom je vůbec nepoužívali a při tom jsme to zvládli na skutečně málo otázek. Dalším úkolem bylo parketování. Při prvním úkolu jsme našli jen jedno řešení, ale u druhého už jich bylo daleko víc. Chodili jsme je kreslit na tabuli, abychom viděli, kolik jich dáme nakonec dohromady. Poslední úkol se týkal psovodů a psů a počtů hlav a počtů očí. Nejdříve jsme si ale museli vysvětlit, kdo to vlastně je psovod, v tom jsme si nebyli jistí. Společnými silami jsme si to upřesnili a pak už nastala velká dramatizace u tabule. Postupně jsme k ní chodili jako psovodi, pak jsme si volali správný počet psů a nakonec jsme počítali hlavy a oči. Každý měl možnost vysvětlit ostatním, jak počítal, a přišli jsme na to, že způsobů je opravdu hodně.
Druhou hodinu bylo již zmíněné povídání pana policisty. Nejdříve nám vyprávěl, pak pustil film a nakonec jsme se mohli i ptát a sdělovat své zkušenosti a zážitky.
O hrací přestávce nám služba rozdala desky na dílnu psaní a paní učitelka zahájila novou lekci. Minule jsme dokončili své medvědy a dnes jsme začali s planetami. A protože prvním krokem je "příprava", dostali jsme každý ruličku s připravenou myšlenkovou mapou, do které jsme si každý sám během deseti minut zaznamenávali své nápady a myšlenky na téma "Planeta, na které bych chtěl(a) žít". Paní učitelka nám pak dala prostor pro sdílení našich nápadů a byla překvapena, jak moc jsme to všichni chtěli všechno ostatním povědět.
Na konci této hodiny jsme ještě stihli začít s luštěním nového Ostružinkova tématu pro prvouku příští týden a na začátku té poslední jsme ho dokončili. Když někdo nepřišel na způsob luštění, ostatní mu radostně poradili a pomohli. Kdo chce, může si o tématu o víkendu začít zjišťovat zajímavé informace. Na konci dnešního vyučování jsme udíleli a zakreslovali bodíky do svých obrázků a pak se naučili zapisovat si známky do notýsků.