Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. týden

30. 9. 2013

Pondělí 30. září
Po zahájení nového týdne a deníčcích jsme se pustili do druhého diktátu. A opět dopadl velmi dobře :-). Po něm jsme si připomněli, čemu se v českém jazyce věnujeme, dokonce jsme si vzpomněli na všechny čtyři druhy vět. V tomto týdnu nás čekají věty tázací, rozkazovací a přací. Ve dvojicích jsme zkoušeli čtyři věty tázací sestavit z připravených kartiček se slovy. Kdo byl hotov, mohl si zkusit sám podobný úkol vytvořit pro ostatní. Nakonec jsme dali dohromady i všechny obtíže, které jsme v průběhu práce museli překonat a vyvodili i pravidlo o čtení věty tázací - tedy co dělá náš hlas na jejím konci.
Matematické úkoly jsme dnes měli tři. Prvním z nich byla hra s hřištěm a se čtvrthodinami. Poté jsme si připomněli, co jsou to tři sousední čísla na slovech a písmenech, abychom se pak mohli pustit do cvičení s čísly. Postupovali jsme od jednoduchého úkolu k těžším, vždycky jsme si vše nejdřív rozmysleli sami, a teprve pak řešili společně. Nakonec nám zůstala "soutěž" v odhadování. Každý z nás dostal proužek papíru a měl nejdříve za pomoci odhadu rozdělit jej čarami na čtvrtiny. Pak jsme proužek podle ukázky paní učitelky na čtvrtiny přeložili a pomocí pravítka na milimetry měřili odchylky od skutečnosti. Všechny tři odchylky jsme sečetli a podle výsledků udělali řadu před tabulí. Vyhráli ti, kdo je celkem zmýlili jen o 2 mm. Největší rozdíl byl 40 mm, ale autor tohoto odhadu již od začátku věděl, že to úplně netrefil" :-).
Ostružinka si pro nás na dnešek připravil další kapitolu ze svého dobrodružství. Paní učitelka nám ji rozdala a zatímco četla, my jsme si mohli obrázek u ní vybarvovat. Po dočtení jsme tipovali, jakou písničku asi Ostružinka zvířátkům na pasece zazpíval, a protože jsme se trefili, paní učitelka nám ji nejdřív pustila a pak jsme si ji i zazpívali s kytarou. Refrén nám jde dobře, ale ty sloky jsou "hrozně rychlé" :-). Po písničce jsme se zamýšleli nad tím, proč slavíme svátek zvířat a přišli jsme na to, že je spousta věcí, kterými my, jako lidé, zvířatům ubližujeme. Paní učitelku jsme hrozně překvapili, kolik nejrůznějších nápadů jsme měli. Abychom se dozvěděli podrobnosti, proč se svátek slaví, naučili jsme se pracovat metodou I.N.S.E.R.T (tedy jejím kouskem, protože je docela náročná). Paní učitelka četla jednotlivé věty z textu o Světovém dni zvířat a my jsme si k nim mohli dělat značky podle toho, jak na nás která informace zapůsobila. Metoda používá celkem čtyři značky, ale my jsme dnes používali jen dvě z nich. Fajfka znamenala, že informace, kterou jsme se dočetli, je nám známá. A otazník jsme si psali tam, kde jsme se dočetli něco, čemu jsme nerozuměli, nebo něco, o čem jsme se chtěli dozvědět víc. A pokud se nám nehodila ani jedna značka, nenapsali jsme žádnou. Po každé větě jsme si společně povídali, co kdo napsal za značku a proč. Bylo skvělé pozorovat, že nad textem opravdu přemýšlíme. Díky tomu jsme si mohli vysvětlit mnoho nových nebo neznámých slov a nebo na mapách ukázat města, o kterých se v textu psalo. Práci s touto metodou jsme přerušili v okamžiku, kdy nám paní učitelka četla legendu o sv. Františku z Assisi (a my jsme si zkoušeli kreslit, co si při čtení představujeme). Na konec textu jsme se vrátili k I.N.S.E.R.Tu a s jeho pomocí čtení dokončili. Paní učitelka se nám pak zeptala, proč si Ostružinka připravil povídání o svátku zvířat právě na tento týden, a Eda přišel na to, že se asi tento slaví. Měl pravdu, v pátek je 4. října, kdy slaví svátek František a spolu s ním všechna zvířata na celé zemi. A pro nás si prý na pátek deváťáci připraví zvířecí stezku :-). K tématu zvířat nás čeká i prvouka a téma, kterému se budeme ve středu věnovat, jsme si měli vyluštit. Využívali jsme k tomu jak výstavku na okně, tak své hotové pracovní listy, a většině z nás se to opravdu dařilo. Vyluštili jsme téma "Potravní řetězec".
Na konci nám zbyl čas i na "Víš, co čteš". Další z nás jej četli na známku (jen paní učitelka se zlobila na množství z nás, kteří úkol neměli, někteří dokonce opakovaně) a společně jsme si řekli, co nám vyšlo v úkolech.
Po zápisu nového čtecího úkolu a zakreslení smajlíků jsme se mohli loučit.

Úterý 1. října
Prvním matematickým úkolem bylo krokování. Nejdříve jsme si ho zkusili vyřešit sami a poté vše ověřili společně na krokovacím pásu. Zjistili jsme, kde se nám dařilo, i kde jsme udělali chybu a uvidíme, jak nám to půjde příště. Každý sám pak pracoval na stavbách z kostek. Většina bez potíží spočítala, z kolika krychlí jsou jednotlivá písmena postavena. Paní učitelka radila těm, kteří plány četli špatně, aby si věděli rady. Kuba si zasloužil velikánskou pochvalu, protože byl velmi rychlý, zvládl o dva úkoly navíc a ještě je sám od sebe dokončil o přestávce :-). Posledním úkolem bylo házení kostkou, zápis do krokování, určování příkladů, které jsme znázornili, a nakonec ještě evidence výsledků do tabulky.
V českém jazyce nám nejdříve paní učitelka vysvětlila známky z diktátů - někteří jsme nevěděli, jak je rozdíl mezi jedničkou s hvězdičkou a jedničkou, a jiní zase nerozuměli, co je to jedna mínus. V notýskách máme kromě známek hodnocení naší práce za září, které si máme přečíst my i rodiče (a ti nám je také mají podepsat). Paní učitelka nám pak ukázala, jak budeme pracovat ve trojicích na tvorbě vět různých druhů, a do toho jsme se hned pustili. Nejlépe pracovala skupina Kuba, Vašík, Tom a Eliška Kř., Klárka, Luci J. Holky dokonce zvládly šest vět! Zatímco u úkolu ve skupinkách jsme věty vymýšleli a psali, u další práce, ve dvojicích, jsme je jen tvořili a říkali. Každý si nakreslil obrázek se stromem, sluníčkem, kytičkou, mraky a domečkem tak, aby ho nikdo jiný neviděl. Pak jsme obrázky otočili a domluvili se, kdo bude první mluvit a kdo kreslit. Naším úkolem totiž bylo teď popsat kamarádovi svůj obrázek tak, aby ho nakreslil co nejpodobněji. Po uplynutí času jsme své práce zhodnotili a role si vyměnili. Nakonec jsme zkoušeli odhadnout, který druh vět jsme používali nejčastěji. Zjistili jsme, že kromě přacích to byly asi všechny. Buď jsme kamarádovi rozkazovali ("Nakresli sluníčko do pravého horního rohu.") nebo mu to jen oznamovali (Sluníčko je v pravém horním rohu.") anebo se doptávali ("Kolik má paprsků?"). Dost nás to bavilo a byli jsme možná i překvapeni, že jen skutečně přesný popis nám umožní mít obrázky podobné :-).
Ve čtení s porozuměním jsme nejdříve v rychlosti znovu vytvořili Vennův diagram na kluky zamazané od špaget (minulý týden ho totiž kluci smazali dřív, než se paní učitelka vrátila z dozoru) a pak s jeho pomocí odpověděli na jednotlivé otázky. Některé z nás trochu potrápil jazykový úkol - která z nabízených věcí se dá srkat. Text pro čtvrtý den jsme zpracovávali ve trojicích a šlo nám to dost dobře! Dokázali jsme správně určit, kam jednotlivé informace zapsat, a pak je také ze správných míst využít jako důkazy pro své odpovědi. Po dnešku navíc víme (nebo měli bychom vědět), co znamená slovo "bezobratlý". Den pátý jsme si založili do desek a můžeme ho udělat jako dobrovolný do čtvrtka.
Na tělocvik jsme šli ven, dneska nám počasí opravdu přálo. Sluníčko svítilo a hřálo, takže jsme díky němu i úvodní honičce brzy sundávali bundy. Honičku jsme dnes měli tzv. připojovací, kdy "bab" čím dál tím víc a vyhrál ten, kdo byl chycen jako poslední. V prvním kole to nebyl nikdo, ve druhém zvítězila Valča. Při rozcvičce jsme se dnes nejen protáhli, ale začali jsme si s posilováním. A to břišních i zádových svalů. Paní učitelka říkala, že by bylo dobře si takhle trochu zacvičit i každý den doma. Zkoušeli jsme si kliky a úplně nejlepší (takže nám je všem mohla ukázat) je umí Eliška Ku.!
Klárka s Eliškou pak dostali slovo, protože byly organizátorkami dnešní hry pro ostatní. Vysvětlily pravidla, ukázaly, jak se bude hrát a pak hru "Na krvavé koleno" řídily. Ocenili jsme, že to dobře vysvětlili a že byly spravedlivé a dohlížely na dodržování pravidel.
A pak už přišla na řadu volba zástupců z naší třídy do dětského parlamentu. Paní učitelka nejdříve znovu vysvětlila, co se na parlamentu dělá, co by čekalo zvolené zástupce a šest kandidátů (Anička, Eliška Ku., Míša, Eliška Kl., Bruno a Valča) nám pak řeklo, proč by to chtěli dělat. Hlasování probíhalo tajně na lístečky, které jsme odevzdávali paní učitelce. A zatímco my jsme hráli s míčem nebo cvičili gymnastiku, ona spočítala, kolik kdo získal bodů (za první místo byly tři, za druhé dva a z třetí jeden).  Nejvíce hlasů od nás dostala Valča (26 bodů), pak Bruno (18 bodů) a třetí byla Míša (16 bodů). Všichni tři mají zítra o velké přestávce přijít za paní učitelkou, aby se domluvili, co budou potřebovat, a my ostatní už můžeme začít přemýšlet nad tím, co bychom chtěli, aby se na parlamentu řešilo.

Středa 2. října
Dneska jsme angličtinu zahájili už čtyřmi slokami písničky "If you're happy" a dokonce někteří začínáme zpívat :-). Paní učitelka nám pak pověděla, že s koncem září jsme také ukončili téma barev a že se v říjnu budeme věnovat číslům. Jásali jsme se. Dozvěděli jsme se také, že bude naším cílem číslům rozumět, používat je a umět se zeptat a odpovídat na otázku "Kolik je hodin?".
Na koberci jsme se sedli do kroužku, do kterého paní učitelka rozmístila karty s čísly, byly to dvě sady od 1 do 10. Kdo nějaké znal, pojmenoval je a pak jsme i podle anglického pokynu pochopili, že je máme uspořádat nejdříve vzestupně a pak druhou řadu sestupně. Společně jsme si ji několikrát vyjmenovali a pak si každý vzal jednu kartu. Znovu jsme řadu odříkávali a ten, kdo měl číslo, zvedl ho rychle nad hlavu. Takhle připraveni jsme pak poslouchali písničku a jakmile jsme své číslo zaslechli, rychle jsme ho zvedli. To samé jsme pak zkusili i se sestupnou řadou a nakonec jsme místo zvedání čísla vyskakovali my sami. To nás dost bavilo. Za odměnu nám paní učitelka pustila písničku celou i s obrazem, u které už jsme nemuseli na své číslo reagovat, ale my jsme přesto své karty někteří dál radostně zvedali :-). Druhá hra byla "na molekuly", ale tohle jméno nám paní učitelka neprozradila, místo toho nám vše zase anglicky vysvětlila a předvedla, abychom pochopili, co a jak budeme hrát. Dvojice i trojice se nám po zazvonění zvonečku a vyslovení čísla podařilo vytvořit bez potíží, ale pak už začali někteří z nás rychle vypadávat, až nám nakonec nezbyl ani jeden vítěz :-). Poslední hra se jmenovala "počítání ušima". Sesedli jsme se znovu do kroužku, paní učitelka připravila velkou sklenici a víčka od PET lahví, my jsme (na anglický pokyn) zavřeli oči a pozorně poslouchali, kolik víček do sklenice hodí a pak všichni najednou odpovídali na otázku "How many?". Po pokynu k otevření očí jsme společným počítáním (někdy po jedné, jindy po dvou) ověřili, zda jsme se strefili. Když jsme hru nacvičili a pochopili, rozdělili jsme se na dvě skupiny. Každá na jedné straně třídy pokračovala ve hře, ale tím, kdo házel víčka do sklenice už nebyla paní učitelka, ale my sami. Stihli jsme se vystřídat skoro všichni. Na závěr hodiny jsme si znovu zazpívali (a zatancovali).
Matematika byla dnes ve znamení her z učebnice a samostatné práce. Nejdříve jsme se snažili rozdělit dvěma různými způsoby čtverec na čtvrtiny a pak i obdélník. Kdo byl hotov, pracoval na samostatných úkolech (na sluníčko). Po skončení času jsme postupně chodili kreslit na tabuli všechna naše nalezená řešení. Našli jsme čtyři pro čtverec a dvě pro obdélník.
Následovalo rozdělení do trojic (a jedné dvojice) a příprava takového počtu kostek, kolik měli děti na obrázku v učebnici lentilek. Spočítali jsme všichni, že jich je 24. Prvním naším úkolem bylo rozdělit je spravedlivě mezi tři děti. Jakmile jsme měli práci hotovou, zapsali jsme řešení do tabulky na tabuli a prezentovali způsoby své práce. Stejným způsobem jsme pracovali i s dalšími úkoly na dělení tohoto počtu lentilek. Dělili jsme je mezi 2, 4, 6 a nakonec 8 dětí. Z tabulky jsme vyčetli zajímavé souvislosti a vztahy.
Minulou hodinu prvouky jsme v Ostružinkově doplňovačce vyluštili, že tématem dnešního dne budou potravní řetězce. Kdo chtěl, mohl ostatním povědět, co si pod tímto pojmem přestavuje. Hned první řečník, Bruno, to vysvětlil bravurně, ale paní učitelka dala slovo i dalším a stejně neprozradila, jak to je. Prý si na to během hodiny budeme muset přijít sami. Sešli jsme se na koberci, kam paní učitelka rozmístila barevné obrázky nejrůznějších živočichů, ale třeba i kartičku se zrním. My jsme nejdřív vybrali ty živočichy, kteří se v Ostružinkově pohádce objevili na palouku jako první. Byla to liška, hlemýžď a ježek. Přidali jsme k nim i cedulky s jejich názvy a pak je uspořádali tak, jak by to dopadlo, kdyby se nepotkali právě na svátek zvířat, kdo by tedy koho sežral. Povedlo se nám to. Druhým úkolem bylo pojmenovat ostatní živočichy na koberci. S některými jsme neměli vůbec žádné potíže, ale s některými jsme docela bojovali. Bylo skvělé, že pár z nás výborně využilo svých zkušeností a informací, které měli třeba od rodičů. Díky tomu jsme poznali i plotici, střevlíka, kunu, a další. A ty úplně neznámé jsme si nechali na konec. Takto připraveni jsme se mohli pustit do třetího úkolu - vytvořit další potravní řetězce. A to vůbec nebylo lehké. Postupným přemisťováním kartiček a opakovaným využitím svých zkušeností (dokonce jsme je dovedli pěkně ostatním vyprávět) jsme to ale dokázali. Vzniklo nám tak šest potravních řetězců, které jsme si na koberci nechali, abychom je mohli využít pro kontrolu své samostatné práce na pracovních listech. Pro ně jsme si chodili postupně k paní učitelce. Kdo si nebyl jistý, mohl použít práce pomůcku na koberci a později již hotové listy, protože úkoly na sebe navazovaly.
Poslední, čemu jsme se dnes věnovali, bylo povídání o knížkách se zvířecími příběhy. Několik z nás vyprávělo o knížkách, které znají a doma mají, a paní učitelka nás vyzvala, že je můžeme na ukázku přinést do školy, abychom se podívali i na ty knihy, které neznáme. Ostružinka nám chtěl také představit svou oblíbenou knížku o zvířátkách a tak nám z ní paní učitelka četla a my se snažili v průběhu čtení přijít na to, jaká to je knížka. A to se nám povedlo, byl to Ferda mravenec. Povídali jsme si o tom, jaký byl kluk, který chodil po lese, pozoroval mraveniště a odnesl si Ferdu v krabičce od zápalek. Zdůvodňovali jsme svá rozhodnutí a bylo zajímavé pozorovat, že na jednu a tu samou událost můžeme mít různé pohledy.

Čtvrtek 3. října
První hodina se nám dnes moc nepovedla, všechno nám trvalo hrozně moc dlouho, takže jsme vlastně nestihli skoro žádnou naplánovanou práci :-(. Vypadá to ale, že pár z nás už k řešení autobusu nepotřebuje hru a vyplní tabulku bez ní. Další k tomu mají hodně blízko a někomu se nedaří třeba jen proto, že zatím nepočítá bez chyb. Takže je vše na dobré cestě.
Daleko lépe jsme již pracovali v další hodině - ve čtení s porozuměním. Nejdříve jsme si zkontrolovali dobrovolný úkol - poslední text k porovnání a kontrastu, holky měly i výtečně označené důkazy pro své odpovědi. Potom nám paní učitelka pověděla, jakou čtenářskou dovednost budeme procvičovat v tomto a příštím týdnu - je to fantazie a realita. To nás dost baví, zvlášť když jsou texty vtipné :-). Každý jsme si vybrali barvu, kterou budeme označovat co je vymyšlené, a barvu pro věci, které se mohou stát, a společně si text rozebrali. O některých věcech jsme dost diskutovali, měli jsme rozdílné názory, zda se jedná o fantazii nebo realitu. Díky této přípravě jsme pak velmi rychle zvládli odpovědi na otázky, ale zase nás potrápil jazykový úkol. Najít mezi slovy bílý, červený, rudý, černý a oranžový slova, která mají stejný význam, to bylo hodně těžké. Ale shodli jsme se na správném řešení a ještě došli i k pojmu slova s opačným významem. Ve dvojicích jsme si připravili práci na příští týden označením vět v dalším textu - zda mluví o realitě nebo o fantazii. To jsem zvědavá, jaké diskuze vzniknou ohledně jednorožce :-).
Dílna čtení byla ve znamení nového tématu - "Jak mám postava vypadá". Paní učitelka nám představila práci tak, že sama četla (nahlas), a pak nám ukazovala, jak bude čtenářský úkol plnit. Po našem čtení (jásali jsme, když nám slíbila 15 minut) jsme si to zkusili a zjistili, že to není vůbec snadné. Naštěstí chodila paní učitelka mezi námi a tam, kde viděla potíže, pomáhala a napovídala.
Při výtvarce a pracovce na nás čekalo velké překvapení a zároveň velký úkol. Vyráběli jsme si své vlastní masky Ferdy mravence. Práce měla tři části. První byla nejjednodušší - tykadla (k těm jsme potřebovali ty čelenky), která jsme měli hotový skoro hned. Druhá již byla náročnější - šátky. Opatrně jsme natírali korkové špunty černou textilní barvou a otiskávali je na červené šátky, které pro nás paní učitelka připravila. Na těchto dvou "stanovištích" jsme si museli poradit sami, protože paní učitelka byla u třetího, nejnáročnějšího - mravenčích těl, neboli savovaných triček. Vyrobila pro nás šablony Ferdy mravence ze samolepící tapety, která se nalepila na černé tričko, a my jsme do něj dolepili puntíky, které jsme si z této tapety sami vystříhali. Pak paní učitelka vyložila trička papíry, aby se samo neprosáklo, a obrázky přestříkala. Trochu nám to kazil nekvalitní rozprašovač, ale i tak sklidily výsledné výrobky náš obdiv a velkou radost. Každý jsme si ke svému kompletu dali cedulku a teď už se jen můžeme těšit na zítřek, až se všichni společně proměníme v jedno velké mraveniště :-).

Pátek 4. října
Jako první jsme měli možnost vyrazit ráno na zvířecí stezku, kterou pro všechny třídy prvního stupně připravili deváťáci. A jak v jejím průběhu, tak po jejím skončení, jsme byli nadšení a hrozně se nám líbila. Byly jsme rozdělení na tři týmy, pro které jsme si vymysleli jména, a všichni jsme ji absolvovali převlečení za Ferdy, kteří nám moc slušeli :-).
Na jednotlivých stanovištích jsme plnili nejrůznější úkoly týkající se zvířat a jejich vztahu k lidem (a naopak). Po čichu jsme poznávali koření a bylinky, odhalovali, co lidé odkoukali od kterých zvířat (jako třeba nůžky, stavby hrází, radar, ...), utíkali před vlkem a přemýšleli, zda a proč by měl být v přírodě, skládali netopýří tangram, poznávali stopy zvířat, pohybovali se jako stonožky, pavouci a hmyz, hádali myšlené zvíře (jako v naší matematické hře Sova) a zpívali písničku. Nejúspěšnějším týmem z naší třídy byl "Ferdové načerno".
Po návratu do třídy jsme se nasvačili a se zvířaty pokračovali v matematice. Čekal nás nový úkol dědy Lesoně. Z vybraných zvířátek sestavit dva vyrovnané týmy. Sesedli jsme se na koberci každý se svým ikonkami a pokaždé z nabídky zvířátek přemýšleli, koho dát ke komu, aby to bylo nerozhodně. Po samostatném rozmýšlení jsme si navzájem svá řešení a hlavně důkazy pro ně vysvětlovali společně.
Poslední část vyučování jsme věnovali dílně psaní. Dnes se nám povedlo dokončit své první spisovatelské úspěchy, sepsali jsme svá díla o medvědech. Nejdříve jsme museli provést korekturu, proto nám na tabuli paní učitelka pro připomenutí sepsala, jak budeme postupovat. Tedy že nejdříve zkontrolujeme velké písmeno na začátku, pak znaménko za větou a nakonec doplníme chybějící háčky, čárky a tečky nad písmena. To je totiž to, co už bychom měli umět. Paní učitelka nám to pak doopravila tak, aby celé naše medvědí představování bylo správně (tedy to, co ještě sami neumíme) a my svou práci slavnostně přepsali do medvědů. Kdo byl hotov dříve, mohl ještě přikreslit obrázek. Vystřižené medvědy jsme rozmístili na nástěnku, aby si je mohl každý přečíst.
Na závěr dnešního dne jsme my hodnotili svou práci v jednotlivých předmětech smajlíky (a za úkol máme dopsat slovní hodnocení) a paní učitelka hodnotila naše deníčky. Mohli jsme dostat až dva body do naší soutěže, ale jednu výjimku nám udělal Kuba, který dostal body tři. Hned jsme mu začali tleskat :-).