Pondělí 25. listopadu
To byl den ve znamení natáčení. Jen první hodinu jsme si rozdělili služby, sdíleli zážitky z deníčků a seznámili se s dvojhláskami "au" a "ou". S nimi jsme si taky zahráli hru, kdy jsme vymýšleli slova od zadaného písmene, v kterých ale zároveň budou tyto dvojhlásky. Pamatujeme si dvě důležitá pravidla - dvojhlásku nesmím rozdělit a nad "u" se nic nepíše, i když nám to zní dlouze.
Skončili jsme o pět minut dřív, aby si za dveřmi na chodbě čekající "štáb" stihl vše připravit. Tentokrát se natáčela prvouka se čtením. Paní učitelka nám četla další pohádku o Ostružinkovi a k ní pro nás měla připravené otázky. Na ty jsme bravurně odpověděli a bez potíží uváděli důkazy. V dnešní pohádce se Ostružinka konečně setkal s moudrým skřítkem Rašelinkou, i když trochu jinak, než si možná sám představoval. Rašelinka ho totiž zachránil, když se propadl do rašeliniště. O rašeliništích jsme si pak společně povídali a paní učitelka nám promítla i několik fotek z českých horských rašelinišť. Pak jsme taky rašeliník hledali. Měli jsme na lavicích čtyři tácy s různými druhy mechů, k tomu pojmenované obrázky a fotky těchto mechů a porovnávali je tak, abychom odhalili, který z nich je rašeliník. A našli jsme ho.
Protože Rašelinka zná jedno mechové tajemství, vyzval nás, jestli se ho chceme dozvědět taky. K tomu budeme prý potřebovat vyzkoušet pokus a pracovat s textem. Zvládli jsme oboje na jedničku. Rozdělili jsme se do skupin podle Rašelinkových obrázků, kreslili svoje mechové zážitky nebo zkušenosti, sdíleli je ve trojicích a pak společně zakládali pokus. Připravili jsme si pomůcky podle seznamu, stejně jako u rašeliníku zjistili, o jaký mech se jedná (byl to bělomech, paní učitelka totiž přinesla ty mechy, které kolem Vraného bez potíží najdeme), zvážili suché mechové polštáře, zaznamenali jejich hmotnost (odhalili jsme, že "g" znamená gramy), ponořili je do misek s vodou (rozlila se nám jenom jedna) a pak přemýšleli a zapisovali, co si myslíme, že se všechno s mechovými polštáři po hodině stane. Myšlenkové mapy jednotlivých skupin jsme pak společně sdíleli a paní učitelka naše myšlenky zapisovala na tabuli. Bylo jich hodně a byly velmi zajímavé. Prozradila nám, že jsme právě vytvořili hypotézy a že po skončení pokusu vyhodnotíme, jak se která vyplní nebo nevyplní.
Zatímco probíhal pokus v miskách, my jsme se rozdělili do dvojic, dostali od paní učitelky odborné texty o mechách a po jejich přečtení se je pokusili vyjádřit obrázkem. Nebylo to snadné, ale povedlo se to úplně všem, i když někde bylo potřeba trochu pomoci :-). Dvojice se stejným textem se pak setkaly ve čtveřicích, aby porovnaly své práce a případně je ještě doladily. Jakmile byli všichni hotovi, vytvořila z našich obrazů paní učitelka galerii na koberci a my jsme byli pozváni k prohlídce. Nejdříve jsme si ale potřebovali vysvětlit, co to vlastně galerie je. To jsme zvládli sami sobě, takže jsme se mohli pustit do prohlížení a zároveň přemýšlení, co že o mechách se to od ostatních skupin dozvídáme. Abychom si ověřili, nakolik jsme se strefili, dostali jsme každý texty všechny a po jejich přečtení skutečně poznali, který obrázek k čemu patří.
Akorát jsme to stihli, abychom se mohli včas vrátit k našim pokusům. Četli jsme naše hypotézy a zjišťovali, jestli platí nebo neplatí. Jedna skupina po druhé jsme pak chodili vážit své mechové polštáře a byli jsme všichni překvapení, kolik vody do sebe dokázaly pojmout! Hmotnost byla vyšší 15x - 20x oproti původnímu vážení! Paní učitelka nám to nakonec připodobnila tak, že kdybychom my dokázali to samé, museli bychom po hodině "nasávání" vody do svých těl vážit jako 4 - 5 sloních mláďat! Díky pokusu a práci s textem jsme tak přišli na Rašelinkovo tajemství, že mechy jsou jediné rostliny které dokáží uchovat (a postupně uvolňovat) tak obrovské množství vody. Až budeme starší, využijeme tuhle zkušenost i v dalších hodinách přírodopisu.
Po úklidu a přestávce jsme se rozdělili na dvě skupinky - jedna menší pracovala s knihami u stolků s paní učitelkou Katkou a ta větší se posadila a odpočívala po náročné práci u svých knížek.
Všichni jsme si vysloužili velikananánskou pochvalu!

Úterý 26. listopadu
Přišlo úterý a s ním plavání. Nutno podotknout, že dnes jsme byli v šatnách i sprchách daleko rychlejší než minule a dokonce máme pocit, že jsme nikdo nic nezapomněli (tak snad to tak opravdu je). Dokonce jsme našli i pár zapomenutých věcí z minula :-).

Středa 27. listopadu
Anglickou písničku jsme dnes dozpívali celou! A dali jsme dohromady, že v poslední sloce se zpívají pozdravy v různých světových jazycích, a některé jsme dokonce poznali. Pak jsme se vrátili do lavic a paní učitelka nám (anglicky) vysvětlila pravidla hry bingo a my jsme ji (zase jen anglicky) hráli. Jakmile jsme ji pochopili, jásali jsme pokaždé, když nám vyšla trojice otočených kartiček s domácími mazlíčky. Za pomoci našich kartiček jsme pak ve skupinách (zase jsme pokyny dostali jen anglicky) trénovali otázku "How many ... have you got?". Na závěr jsme si zazpívali písničku.
Na druhou hodinu, na matiku, jsme šli do počítačové pracovny. Dneska jsme se dokázali "dostat" do počítačů daleko rychleji, než minule. Paní učitelka nám představila nový program, jmenoval se "Matematika hrou III" a byla to spousta her, při kterých jsme počítali, až se z nás kouřilo :-). A skoro všichni jsme ze sebe měli radost!
Prvouku jsme zahájili založením pracovních listů z pondělka do Ostružinkových šanonů, dostali jsme i pohádku, kterou nám paní učitelka četla. Pak jsme se sesedli před interaktivní tabuli. Shrnuli jsme si téma minulého týdne - hvězdy, pověděli si, co všechno jsme pozorovali a slyšeli včera na noční obloze (bylo nás tam od nás dost) a pak nám paní učitelka pustila ještě jeden krátký dokument na porovnání velikosti planet a hvězd, nestačili jsme valit oči :-). Odkazy na oba filmy najdete v dopise pro rodiče.
Po návratu do lavic jsme si každý zpracovali pracovní listy o souhvězdích a poslouchali k tomu pohádku O dvanácti měsíčkách. Poté jsme si nalepili informace pro rodiče a dostali sladkou odměnu za pondělní natáčení. Paní učitelka nám rozdala texty pohádky O dvanácti měsíčkách a společně jsme si v nich vyznačovali, co zpíváme my. Nakonec jsme četli pohádku z Víš, co čteš, kterou jsme v pondělí nestihli, a rozdali a založili si novou.
Než jsme odešli, museli jsme na sebe čekat, což nás vůbec nebavilo. A to se paní učitelce hodilo, protože nám chtěla ukázat, že tohle nás čeká, když nebudeme při cestě do šatny dodržovat pravidla slušného chování. To znamená, že od zítřka nikdo nebude skákat po schodech, lítat jako splašený po chodbě, kopat do sebe, strkat se s rvát, protože jinak budeme muset chodit do šatny pěkně společně a mačkat se u skříněk.

Čtvrtek 28. listopadu
Změna počasí asi působí i na naše výkony, bohužel v tom špatném slova smyslu. Dneska nás mnoho nepracovalo podle pokynů, nepřipravovalo se na práci, zapomnělo pomůcky, obtěžovalo svým chováním ostatní, byl to zkrátka podivně začarovaný den. O to více asi trpěli ti, kteří vše zvládali v pohodě. Tak snad zítra bude líp.
Při matice jsme stihli jen úkoly se společným řešením, k těm samostatným jsme se nedostali. Podařilo se nám přijít na pojem "šestina" a ukázat si více způsobů řešení rozkladu čísla na tři, z nichž dvě musí být stejná. Po usilovném pátrání jsme našli pět různých typů staveb, které by splňovali zadané podmínky.
Ve čtení s porozuměním jsme nejdříve ve skupinách a pak samostatně pracovali na rozvoji čtenářské dovednosti "Kdo, co, kde" a hledali pro svá tvrzení důkazy.
Dokončili jsme téma "Co má postava může vidět" v dílně čtení a své postřehy po ukázce od paní učitelky sdíleli ve dvojicích. Zbyl nám čas i na vysvětlování neznámých slov. Nejtěžším oříškem bylo slovo "odér".
Při výtvarce a pracovce jsme vyrobili krásné domečky pro skřítka Rašelinku z hrášků a párátek. Koukněte do Fotoalba. Na závěr práce jsme po skupinách své domy představili ostatním. Po úklidu jsme si mohli rozebrat první fotky ze školy v přírodě, které paní učitelka sundala, aby uvolnila místo na dveřích pro nová anglická slovíčka.