Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. týden

11. 11. 2013

Pondělí 11. listopadu
Pondělní ráno jsme zahájili tradičně kalendářem, počasím, písničkou a deníčky. Po sdílení ve dvojicích si zkoušíme představovat zajímavé zážitky svých kamarádů. Potom nám paní učitelka rozdala pracovní listy s malovaným čtením. Přečetli jsme si ho a pak ve dvojicích vypisovali tučně vytištěná slova do správných sloupečků. Tedy slova s "ů", "ú" a "u". Když jsme si pak všechna "ů/ú" obtáhli červeně, zjistili jsme pravidlo jejich psaní. K tomu jsme si ještě na druhou stranu pracovního listu nakreslili vozíček, který nám toto pravidlo bude stále připomínat. Za domácí úkol můžeme do pátku vypracovat dvě cvičení, na kterých si vše procvičíme.
Matiku jsme začali autobusem ve skupinách. Společně jsme se ale nejdříve podívali na instrukci, která nám zadání upřesnila (Bruno to popsal výborně). Díky ní jsme hned na začátku mohli doplnit počty nastupujících cestujících na jednotlivých zastávkách. Pak už jsme ve skupinách "jeli" podle tabulky a všem se nám úkol povedlo vyřešit. Skupina, která byla hotova dříve, mohla zatím pokračovat na samostatné práci. Společně jsme se nakonec věnovali zvířátkům dědy Lesoně. Zatímco minule jsme zjišťovali, jestli koza vyhraje nebo prohraje, dneska jsme se snažili rozdělit zvířátka na dvorku do dvou stejně silných družstev. Svá řešení jsme představovali na tabuli. Zjistili jsme, že je mnohdy rychlejší a bezpečnější převádět a měnit na silnější zvířátka, než na myši. V nich se totiž pak ztrácíme a zbytečně uděláme chybu.
Prvouka a čtení byly dnes o houbách. Po přečtení pohádky jsme si ukázali, jak si budeme povídat o svých zkušenostech s houbami, a jak si budeme informace od kamaráda zaznamenávat, abychom pak mohli jeho příběh vyprávět ostatním. Při zazvonění zvonečku jsme se vždycky vystřídali a pak na koberci vyprávěli spolužáků zkušenosti ostatním. Abychom věděli, s čím přesně houbovým budeme pokračovat, museli jsme si vyluštit klikatici. To byl nový typ luštění a proto jsme ho dělali společně. Než jsme mohli začít luštit, potřebovali jsme zjistit, jak půjdou vyhledávaná slova za sebou. K tomu jsme je museli uspořádat podle abecedy. Bylo jich ale hodně moc (celkem 28), a tak jsme si práci usnadnili tím, že každá skupina dostala jen čtyři kartičky, abychom práci zkrátili. Museli jsme si ukázat, co dělat, když více slov začíná stejným písmenem. Přišli jsme na to a někdy to nebylo snadné, protože rozhodovalo třeba až čtvrté písmeno. Ale dali jsme to dohromady a připravili si tak slova k vyškrtávání. Pravidla klikatice nejsou těžká, ale občas jsme je někteří nerespektovali a pak se divili, že nemůžeme najít kosa :-). V klikatici se může postupovat na kteroukoliv sousední stranu, ale nesmí se přes dvojitou čáru. Písmenka, která nám zbyla, jsme si zakroužkovali, po řádcích vypsali a přečetli tajenku. Na druhou stranu pracovního listu jsme si pak kreslili odpověď na otázku v tajence "Jak si představujeme houby". Všichni, kdo kreslení stihli, měli muchomůrky, hříbky a další jim podobné houby z lesa. Společně jsme se sesedli na koberci, kde zatím co jsme luštili, připravila paní učitelka dvě podložky s různými věcmi. Byly tam i lesní houby (tedy ty nejedlé), ale také droždí, pivo, léky, knedlík, niva nebo půlka chleba se sýrem. A my jsme se měli rozhodnout, co z toho jsou podle nás houby, a dát je do košíku. Dali jsme tam zodpovědně všechny lesní a pak jsme řekli, že dál už nic. Paní učitelka se nás zeptala, jestli chceme vědět jedno velké tajemství, které nás překvapí. A protože většina se hlásila, že určitě, prozradila nám, že nejen to, co už jsme do koše dali, ale i úplně všechno ostatní na podložce, jsou houby. A nám div nevypadly oči z důlků a hned jsme se ptali "Jak to?". A tak jsme si o houbách a o léčivých, ušlechtilých i škodlivých plísních, které jsou taky houbami, povídali a přidávali jsme své zkušenosti s nimi.
Nestihli jsme Víš, co čteš, budeme se mu věnovat zítra.

Úterý 12. listopadu
Dneska jsme zpívali novou písničku, o houbách. Dokonce si myslíme, že víme, která je na obrázku ta jedovatá. Ale více se tomu budeme věnovat až zítra při prvouce. Prvním dnešním matematickým úkolem byli hadi. První byl dost jednoduchý, měli jsme ho hned. U dalších dvou už jsme se museli trochu víc snažit, ale je fajn, že někteří už do barevných polí začínáme "vidět" a snažíme se to vysvětlovat i ostatním. Po hadech jsme si stoupli do kruhu a hráli tři kola počítací hry. V tom prvním jsme tleskli na nulu a pak vždy na každé číslo o dvě větší. Ve druhém kole jsme místo tleskání dupali a čísla, na která to bylo potřeba udělat, rostla po třech. Ve třetím kole jsme obě aktivity spojili a nebýt paní učitelky, která hrála s námi, asi bychom se spletli hned na začátku. Po této průpravě jsme se pustili do úkolu, kde kluci poskakovali a holky dřepovaly. Počty jednotlivých pohybů ale závisely na počtu tlesknutí paní učitelky. Jedno její tlesknutí se rovnalo dvěma dřepům a třem výskokům. A my počítali, kolikrát co musíme udělat, když tleskla 2x, 3x, 5x, 6x. A nakonec jsme si ještě každý měli zkusit svůj vlastní úkol. To bylo dost vtipné, někteří si pro jistotu zvolili jen jedno tlesknutí, ale jiní se frajersky pustili do vysokých čísel. Jaké bylo překvapení, že něco takového spočítat, je už husarský kousek :-). Posledním dnešním úkolem bylo dělení čísla na tři (to už známe), ale s novým pravidlem, a to že dvě čísla v rozkladu musí být stejná. Dokonce jsme u jednoho příkladu přišli na dvě řešení. Kdo chce, může si dobrovolně doma zkusit počítat na rychlost cvičení 1 na straně 35. Několikrát jsme si ale vysvětlili, že podstatné je to bez chyby, takže radši pomaleji, než s fůrou chyb. Uvidíme, kdo se do toho pustí, a jestli někdo zjistí nějakou zajímavost, která mu počítání ulehčí. Na konci hodiny nám paní učitelka prozradila, že zítra půjdeme na matiku do počítačové učebny, už se nemůžeme dočkat.
V češtině jsme začali čtecím úkolem, který jsme včera nestihli. Další z nás četli nahlas a paní učitelka jim pak čtení hodnotila. Většina z nás již pěkně klesá hlasem u tečky. Trénovat musíme čtení neslabičných předložek se slovem. I úkoly jsme měli vyřešené správně, a tak jsme dostali nový text - O chytrém sněhulákovi. Pak už jsme pokračovali v mluvnici. Paní učitelka nám rozdala pracovní listy, na kterých jsme trénovali psaní ů/ú. Nejdříve jsme vybarvovali podle zadání políčka se slovy a pak vymýšleli k vybarvené postavě, jak se může jmenovat, kde může bydlet a co umí. Se slovy, co může umět jsme pak pracovali společně na tabuli. Začali jsme se seznamovat se synonymy. Vůbec jsme nevěděli, o čem paní učitelka mluví, ale když nám předvedla pár ukázek, přišli jsme sami na to, že se jedná o slova se stejným nebo s podobným významem. Nejlépe to asi dokázal popsat Vašík.
Ve čtení s porozuměním jsme dnes s textem pracovali ve skupinkách po třech dětech. Bylo to o tom, jak jeskyně vypadají a co v nich je. A dostali jsme od paní učitelky velikou pochvalu, protože jsme se nehádali, stihli to v časovém limitu a ještě dokázali najít pro své odpovědi důkazy. Poslední list věnovaný hlavní myšlence si můžeme vypracovat do čtvrtka doma jako dobrovolný úkol. Druhou část hodiny jsme slavili Lucinčiny narozeniny. Napsali jsme jí spoustu hezkých přání, takže si nese domů krásný ostružinový list. Zítra od ní dostaneme dobroty, na které dneska zapomněla, protože hledala čepici :-).
Dnes nám fungovaly klíče od hřiště (byl tu pan opravář), takže jsme využili sluníčka a poslední tělocvik (než začneme příští týden jezdit na plavání) si užili venku. Rozběhání jsme zvládli v pohodě, ale rozcvička nám dala pěkně zabrat :-). Bruno s Tomáškem nám vysvětlili hru, kterou si pro nás na dnešek připravili - byl to florbal. Dali nám prostor pro doplňující otázky, kluci pomohli s brankami a pak jsme si to užili. Po hře jsme kluky ocenili, ale bylo by příště lepší, kdyby nehráli s námi, ale dělali rozhodčí. Na závěr jsme si zahráli naši speciální házenou a "z vody, do vody".

Středa 13. listopadu
První na řadě byla tradičně písnička "If you're happy", všimli jsme si, že už ji máme skoro celou. Při hře "Stand up, if it's true" jsme opakovali znalost slovíček "Pets" a opravovali paní učitelku, když některého mazlíčka pojmenovala špatně. Poté jsme dostali každý čtvrtku se svými malými obrázky, které jsme si rozstříhali, a za pomoci velkých karet rozmístěných po třídě i popsali názvy domácích mazlíčků. Kdo byl hotov dříve, stihl ještě hrát ve dvojici pexeso. Jakmile byli s popisováním hotovi všichni, sešli jsme se na koberci, kde jsme nacvičili otázky a odpovědi "Have you got ...?" - "Yes, I have." - "No, I haven't." S touto dovedností jsme pak vyrazili po třídě zpovídat kamarády a jejich odpovědi jsme zaznamenávali do dotazníku.
Druhou hodinu byla matika. Ale ne ve třídě. Paní učitelka splnila slib a tak jsme se vypravili do velké počítačové učebny. Zasloužíme si velkou pochvalu, protože během jediné vyučovací hodiny jsme se všichni přihlásili do počítačů a vyzkoušeli si dokonce dva programy na matiku, které máme ve školních počítačích. Jediné, co ještě budeme muset trénovat, je trocha trpělivosti, když se nám nedaří. Máme totiž pravidlo, že se musíme přihlásit, a počkat, až k nám paní učitelka přijde, a nemáme halekat jeden přes druhého. Hned po skončení hodiny a smotání sluchátek jsme se ptali, kdy zase na počítače půjdeme :-).
Na prvouku se čtením za námi dnes přijela Katka. Nejdříve jsme si připomněli, čemu jsme se věnovali v pondělí a zazpívali si písničku o hádajících se houbách. Pak jsme se sesedli na koberci, kde jsme pracovali s obrázky jedlých a jedovatých hub, jejich popisky a hlavně atlasem, z kterého jsme dokázali postupně vykoumat, jak v něm poznáme, jestli je houba jedlá nebo ne. Druhým úkolem pak bylo zaměřit se na části těla houby. Zatím jsme je při povídání nad obrázky pojmenovávali různě - hlava, stonek, lupeny, ... Teď nám ale paní učitelka rozdala do dvojic texty, respektive rozhovory Ostružinky s malou muchomůrkou. My jsme si rozdělili role a rozhovor si přečetli. Dokonce jsme si uvědomili, že jsou v něm uvozovky, které nás informují, co která postava říká. Po přečtení rozhovoru jsme v něm měli najít informace, které by nám pomohli pojmenovat přidělené části houby. Povedlo se to úplně všem a navíc jsme bravurně odpovídali paní učitelce na vtíravé otázky a uváděli ty správné důkazy pro to, že máme pravdu :-). Zpátky na koberci jsme dali práci jednotlivých dvojic dohromady a díky tomu zjistili, jak se správně jmenují všechny části těla houby. Zatímco nám paní učitelka kopírovala listy z dvojic tak, abychom každý měli svůj, a mohli si ho založit do šanonu, my jsme pracovali na závěrečném pracovním listu, při kterém jsme měli prokázat znalost vybraných hub a bezchybně jejich názvy napsat. Odměnou na závěr hodiny bylo vysvětlení, proč se muchomůrka jmenuje muchomůrka.

Čtvrtek 14. listopadu
Nejdříve dala paní učitelka slovo těm, kdo již splnili dobrovolný úkol a vypočítali doma sloupečky na čas, aby mohli říct, jak dlouho jim který trval. Pak už jsme se dali do společné práce. Nejdříve to bylo krokování rovnic. Už jsme ale úkol neřešili na velkém krokovacím pásu. Paní učitelka dala každému dvě figurky, s kterými jsme si krokovali na lavici. Jeden z nás zadal hotový pokyn, my jsme si ho odkrokovali a pak přemýšleli, co doplnit do toho druhého, abychom se dostali na stejné místo, tedy aby se rovnice rovnala. Nejtěžší byl asi předposlední úkol, kde jsme se nejdříve dvakrát dostali jinak, než jsme přišli na to, že v prázdném políčku nesmí být žádná šipka. Krokování v zeleném rámečku, kde jsme směli použít právě dvě šipky, mělo dnes dokonce tři řešení. Ověřili jsme si, že jich ani víc být nemůže. Ve dvojicích jsme pak stavěli stavby podle plánu a do tabulky evidovali, kolik mají podlaží a z kolika krychlí jsou postavené. Dvojice, která byla hotová, řešila společně rovnice s neposedy, a kdo byl ještě rychlejší, mohl se věnovat samostatné práci. Nakonec jsme se zmiňovanými stavbami hráli Sovu. A povedlo se nám přijít na myšlenou stavbu jen na tři otázky :-).
Při čtení s porozuměním jsme opět nejdříve pracovali s textem, který byl za dobrovolný domácí úkol. Teprve poté jsme zahájili práci na procvičování další čtenářské dovednosti "Kdo, co, kde". Abychom si lépe uvědomili, na co bude potřeba myslet, připravila nám paní učitelka na tabuli spojovačku těchto pojmů s jejich vysvětlením. Zvládli jsme ji rychle a tak jsme se mohli dát do práce. Vojta zjistil, že dnešní text bude báseň, a tak jsme spočítali sloky a verše. Po přečtení první sloky jsme byli schopni říct, kde se příběh odehrává, i kdo je hlavní postava (tedy postavy). Ve druhé a třetí jsme ještě dozjistili, co hlavní postavy dělají. S těmito informacemi se nám pak dobře pracovalo na úkolech k textu. Jazykovým úkolem byla synonyma, kterými se tento zabýváme. Na konci hodiny, před hrací přestávkou, nám paní učitelka prozradila slibované překvapení. Půjdeme společně péct dobroty do kuchyňky.
A tak jsme se během přestávky sbalili a na začátku hodiny se odebrali do druhého suterénu, kde se nachází cvičná kuchyňka (slovo kuchyňka je díky rozměrům tohoto prostoru opravdu na místě). Pozorně jsme si vyslechli postup práce a pak se do ní v jednotlivých skupinkách s chutí pustili. Pomoučnili jsme si stoly, rozváleli listové těsto, s pomocí pravítka a rádýlka vykrájeli tvary tyčinek, pomašlovali je rozšlehaným vajíčkem, ochutili solí nebo kořením a šoupli do trouby. Někteří jsme se nemohli dočkat, až budou upečené, a uhrančivě sledovali proces pečení přes sklo trouby. Organizace nebyla vzhledem k počtu dětí, počtu pracovních pomůcek a velikosti kuchyňky snadná, ale zvládli jsme to. Většina se musela hodně přemáhat, aby alespoň malý vzorek donesla na ochutnání domů :-). V mezičase jsme si četli nebo svačili anebo pletli z bužírek. Jakmile se v troubě ocitl poslední plech, sedli jsme si ke stolům a svou práci zhodnotili. Měli jsme napsat jedno ocenění, co si myslíme, že se nám opravdu podařilo, a jedno doporučení, co si myslíme, že bychom měli příště změnit. Verča s Edíkem se jako jediní statečně přiznali, že by měli být vlídnější k ostatním při práci ve skupině, pochvala! Na konci nám zbyl dokonce ještě čas na samostatnou práci v matice. Počítali jsme pilně a zvládli jsme i kontrolu hotových úkolů.

Pátek 15. listopadu
Písničku o houbách jsme zpívali dvakrát, nejdříve s paní učitelkou a pak bez ní. A povedlo se nám. Netradiční parkety byly naším prvním dnešním úkolem. Umisťovali jsme je do čtverce nejen podle tvaru, ale i podle čísel, která na nich byla. Ta, co chyběla, jsme pak museli doplnit. Začali jsme společně, ale protože nám to fakt šlo, umožnila nám paní učitelka dokončit práci samostatně. Ve dvojicích jsme provedli kontrolu a pak si hráli s dřívky. Zatímco minule jsme zjišťovali, kolik dřívek budeme potřebovat na čtvercová okna, dnes měla okna tvar trojúhelníku. Přišli jsme na to, že po prvním okně stoupá počet potřebných dřívek vždy po dvou. Včera jsme hráli Sovu s krychlovými stavbami, dnes se čtvercovými dečkami, které jsme se snažili vloni vytvářet. A pokaždé se nám povedlo zjistit odpověď na pouhé dvě otázky :-). Navíc jsme si znovu uvědomili, že čtverec postavený na špičku není kosočtverec. Předposledním společným úkolem, než jsme se dali do samostatné práce, bylo záplatování čtverců. A i to se nám skvěle podařilo.
V českém jazyce na nás čekaly dva úkoly. Procvičení psaní ů/ú a tvorba otázek do analýzy pro Ekoškolu v oblasti "doprava". Na ů/ú jsme pracovali nejdříve společně, abychom si ukázali, jak budeme pravopis odůvodňovat, a pak v pokračovali ve dvojicích. Jeden vybral slovo, doplnil do něj správné písmeno a odůvodnil pravopis. Odůvodňování je tím nejdůležitějším, budeme na něm pracovat pořád dokola. Většině již jde, ale zatím bohužel ne všem. Před druhým úkolem jsme nejdříve přemýšleli nad tím, kdo všechno se ve škole vyskytuje. Sepsali jsme si děti, učitele, ředitelku, zástupkyni, školníka a uklízečky. Pak přišlo na řadu, kam všude se dopravujeme. Tady jsme vymysleli docela dost věcí - do školy, ze školy, do jídelny, z jídelny, do Akátku, na školu v přírodě a zpět, na výlety "Náš region", do divadla nebo kina a zpět, na plavání, na bruslení. Přidali jsme ještě seznam dopravních prostředků, které připadají v úvahu - autobus, auto, vlak, tramvaj, kolo, pěšky. A pak už jsme ve skupinách zkoušeli vymýšlet otázky. Takové, které by zjišťovali, jak na tom škola je.
Po hrací přestávce jsme dokončovali naši "planetu" při dílně psaní. Většina z nás již měla hotovou přepracovanou verzi a mohla tak řešit korektury. Do konce hodiny se nám všem povedlo napsat publikovatelnou verzi a spoustě z nás dokonce moc krásně. Kdo byl extra rychlý, vyzdobil svou práci i obrázky.
Poslední hodinu hudebky jsme si nejdříve nalepili do sešitů pro rodiče dopisy s informacemi a seznámili se s novou sběrovou soutěží. Podrobnosti o ní jsme také dostali na lístečkách. Protože už za měsíc a kousek nás čeká vánoční setkání 1. stupně, dávali jsme dohromady návrhy, s čím bychom letos před rodiči vystoupili. Kromě jediného (který ale nezavrhujeme, ale jen přesuneme na jinou příležitost) jsme se rozhodli realizovat všechny, takže je teď před námi spousta práce. Chceme rodiče překvapit písničkou s rytmickým doprovodem, tanečkem, flétnou, básničkou s doprovodem a divadélkem. Po dobré zkušenosti s Budulínkem jsme se rozhodli pro další operku z pera Svěráka a Uhlíře - O dvanácti měsíčkách. A tu jsme si také na interaktivní tabuli pustili. Zdá se, že se nám dost líbí, ale že bude boj o role. Hodně holek chce hrát Marušku a dost kluků jejího nápadníka. Tak uvidíme, jestli se příští týden popereme.