Jdi na obsah Jdi na menu
 


34. týden

22. 4. 2014

Pondělí 21. dubna
Pondělí velikonoční

Úterý 22. dubna
Na začátku první hodiny jsme doplnili kalendář za uplynulých pět dní a připomněli si při tom, jak se kterému velikonočnímu dni říká. Valča a Míšou šly jako naše zástupkyně ekoparlamentu s paní učitelkou zapsat stav vodoměru. Prvním matematickým úkolem bylo počítání, jak dlouho už trvá jaro. Naše výpočty se dost lišily a tak jsme si navzájem vysvětlovali, jak jsme ke kterému výsledku přišli. Nakonec jsme se shodli na měsíci a dvou dnech, protože letos začalo jaro už 20. března. A taky jsme přišli na to, kde jsme udělali chyby. Potom už přišlo na řadu nové matematické prostředí, které zahajuje třetí díl učebnice "Rodokmen". Nejdříve jsme si zkoušeli vybavit, co to rodokmen je, a pak se pustili do počítání věku jednotlivých členů rodiny v naší učebnici. Některé údaje byly jasné, jiné jsme museli dopočítat. I tady jsme si navzájem říkali, jak jsme kdo počítali, a zjišťovali, kde jsme udělali chyby.
Čeština dnes byla ve znamení deníčků a oslavy. Nutně jsme potřebovali číst své zážitky společně na koberci, abychom je slyšeli ode všech. A pak jsme slavili narozeniny s Edou. Napsali jsme mi svá přáníčka, zazpívali a dostali na oplátku gumové medvídky. Protože to vypadalo, že se nám každou chvíli začnou líhnout motýli, navrhla paní učitelka přesunou tělocvik na čtvrtek místo výtvarky a raději zůstat ve třídě, abychom to neprošvihli. Hlasovali jsme o tom a poměrem 10:5 jsme rozhodli o přesunutí tělocviku. A dobře jsme udělali, i když jsme to v tu chvíli ještě nevěděli.
Třetí hodinu jsme při čtení s porozuměním pokračovali v tréninku čtenářské strategie "Vytváření souvislostí". Nejdříve jsme se zamýšleli nad tím, jaké známe postavy nebo příběhy od Josefa Lady. Trochu paní učitelku překvapilo (nemile), že někteří neznali vůbec nic, ani kocoura Mikeše. Pak jsme o Josefu Ladovi četli příběh a samostatně zkoušeli plnit úkoly pod textem. Společně jsme pak sdíleli své odpovědi a hlavně důkazy pro ně. Když v tom uprostřed práce Klára zjistila a dala pěkně hlasitě najevo, že se nám líhne první motýl. V tu chvíli bylo po práci a rychle jsme se shromáždili kolem motýlí zahrádky, abychom nepropásli ani vteřinku. Paní učitelka vše nahrála. Po sedmi minutách se začala chvět druhá kukla a my jsme tak měli možnost vidět líhnutí úplně od začátku a byli jsme z toho úplně "na větvi" (ti je nakonec slyšet i na videu, které sice není moc kvalitní, protože je nahrávané přes síťku, ale o to originálnější). Pozvali jsme na pokoukání i paní ředitelku, která byla stejně překvapená jako my. Jakmile jsme se nabažili motýlů, pokračovali jsme v práci na čtení.
Po přestávce jsme se dali do výtvarky. Naším cílem je vytvořit puzzle babočky bodlákové, která se nám právě líhne. Paní učitelka nám ukázala, jaká motýlí puzzle vytvořili druháci - naši předchůdci. Zkoušeli jsme je složit a zjistili jsme, že namalovat je nebude snadné. Každý ve skupině dostal čtvrtinu obrázku a jeho úkolem bylo nejdříve tužkou načrtnout obrys své části motýla a poté začít míchat barvy a malovat temperou. Protože je každý z nás pouze čtvrtinou celku, musíme se opravdu snažit, abychom byli své skupině prospěšní. A většině se opravdu dařilo.

Středa 23. dubna
Hned ráno jsme zjistili, že už máme čtyři vylíhlé motýly a poslední kukla už je taky černá, takže se nám dnes nejspíš vylíhne poslední motýl. Paní učitelka přinesla větvičku šeříku a zlatice a na dno motýlí zahrádky navíc připravila víčko se sladkým nektarem a kousky banánu. A my jsme pravidelně chodili naše motýly okukovat a hlásili jsme, co který právě dělá. Takže jsme i angličtinu začali o kousek později. Naším dnešním cílem bylo procvičit slovíčka ovoce a zeleniny a také otázku "Do you like...?" a odpověď "Yes, I do.", "No, I don't." Hráli jsme několik her a dost nám to šlo, většina z nás už nad otázku vůbec neváhá a bez potíží používá.
Matematickou rozcvičkou se slovními úlohami na násobení jsme zavedli násobilku sedmi. Jednodušší úlohy jsme zvládli v podstatě všichni, pár z nás i tu nejtěžší - kolik týdnů trvala pršelo při potopě světa, když víme, že to bylo čtyřicet dnů? Eliška Kř. nám dokonce vysvětlila přesný postup, jak pracovala, aby se dopátrala našeho prvního výsledku "se zbytkem". Doplnili jsme si tabulku násobků sedmi, doma si ji máme přepsat do naší násobilkové tabulky. Potom jsme pokračovali na včerejším rodokmenu. Ale zatímco včera to byly úlohy o věku, dnes jsme se zaměřili na příbuzenské vztahy. Nakonec jsme ještě stihli práci na dědovi Lesoňovi, stavěli jsme družstvo tak, aby bylo stejně silné jako to předepsané. Zítra si budeme tuhle práci navzájem kontrolovat.
Na začátku prvouky nám paní učitelka shrnula, co jsme dělali před týdnem, a pak jsme v tématu pavouků pokračovali. Losováním jsme se rozdělili na skupiny po čtyřech. Každá jsme dostali pracovní listy s jinými texty o pavoucích a s přesnými Ostružinkovými pokyny, kterými jsme se měli řídit. Museli jsme si texty přečíst, domluvit se, které informace v nich jsou nejdůležitější, zaznamenat si je, rozdělit si mezi sebou role a nacvičit, jak budeme své informace předávat ostatním dětem ve třídě. Po uplynutí času jsme se vrátili do lavic a jako první byla na řadě skupina paní učitelka, Ostružinka a Bezinka. Při každé prezentaci jsme si dělali na druhou stranu svého listu poznámky o tom, co jsme se dozvěděli. Poté jsme se už střídali my. Mezi skupinami byly velké rozdíly v kvalitě předávání informací a proto se nás na konci paní učitelka ptala, jakými způsoby jednotlivé skupiny své texty prezentovaly, vypisovala je na tabuli a my pak rozhodovali o tom, co pro nás bylo nejpřínosnější. Shodli jsme se, že nejlepší pro porozumění bylo divadlo, ukázka na vyrobených pomůckách a kreslené obrázky. Nejhorší naopak samotné říkání často zpaměti naučených vět. To ale byl zrovna způsob, který použila většina z nás. Pro příště tedy už víme, čeho se vyvarovat a co naopak použít. Předposledním úkolem byla tvorba pětilístku na téma pavouk nebo pavouci. Nakonec jsme se sesedli na koberci a paní učitelka nám ukázala osm různých pavouků, kteří jsou v Česku doma a bylo to opravdu tak. Jak jsme některé viděli, hned jsme je pojmenovávali a hlásili, kde je potkáváme. V tom měla největší úspěch třesavka, o které hned všichni hlásili, že ji mají doma na záchodě nebo v koupelně :-).

Čtvrtek 24. dubna
Matematická rozcvička spočívala dnes ve vzájemné kontrole družstev dědy Lesoně, která jsme dávali dohromady samostatně včera. Pokud jsme zjistili, že kamarád nemá řešení správně, pomáhali jsme vymyslet, jak to udělat, co přidat nebo odebrat, aby to správně bylo. Všechny dvojice pracovaly velmi pilně a zodpovědně. Poté jsme si dali trochu prostorové představivosti, hledali jsme čtverce a obdélníky schované v obrázcích. Svá řešení jsme si ukazovali na tabuli a zjišťovali, že jsou tam poschovávané obrazce, které nejsou vidět na první pohled. Nakonec jsme se ještě věnovali slovním úlohám s nohama a s křídly a někteří z nás svá řešení ukazovali ostatním na tabuli, abychom mohli porovnat, jak jsme na to kdo šli. Výsledky jsme ale měli správně v podstatě všichni.
Ve čtení s porozuměním jsme se nejdříve zamýšleli nad tím, co je to báje, pověst a jestli nějakou neznáme. Někdo si vzpomněl na řecké báje, jiný na české pověsti (např. o Bivojovi). Pak nám paní učitelka přečetla text o princezně Atalantě a my zkoušeli hledat souvislosti s jinými příběhy, které by se tomu právě přečtenému podobali. Každý našel alespoň jeden a kdo chtěl, mohl říct, který to byl a v čem se podobal. Samostatně jsme poté vyhledali odpovědi na čtyři připravené otázky. Zatímco u prvních tří listů jsme nad důkazy diskutovali společně, dnes poprvé jsme to zkusili ve skupinách. Rozdělila nás do nich paní učitelka (to proto, že věděla, že v každé bude alespoň jeden, který bude mít jinou odpověď) a my si navzájem četli, co jsme našli a zkoušeli ostatní přesvědčit o správnosti. Po skončení času nám paní učitelka řekla správné odpovědi (dost jsme jásali) a my si sečetli a zapsali jejich počet do své tabulky.
V dílně čtení jsme dnes měli jednoduchý úkol. Při čtení si zapisovat do sešitu slova, kterým nerozumíme, včetně čísel stránek, abychom je po dočtení našli a mohli je zkoušet vysvětlovat.