Jdi na obsah Jdi na menu
 


31. týden

31. 3. 2014

Pondělí 31. března
Ráno jsme si rozdělili služby a při doplňování kalendáře si připomněli, že se o víkendu měnil čas a že si tedy o hodinu méně pospáváme. Přeřídili jsme si hodiny na stěně a pak si povídali o svých víkendových zážitcích.
Paní učitelka nám rozdala nové sešity na domácí úkoly, protože někteří z nás již ty původní dopsali, tak aby se nám to nepletlo, a pověděli si, co nás nyní v českém jazyce čeká. Začneme trénovat psaní skupin bě, pě, vě, mě - všímáme si, že se jinak vyslovují a jinak píší. Zatím se ale nebudeme pouštět do žádných složitostí, teprve ve třetí třídě nás čeká kořen slova, kde zjistíme, že někdy tam to "j" prostě napsat musíme.
Do nového domácího sešitu jsme si nakonec připravili záhlaví sloupečků pro psaní domácího úkolu.
Na začátku matiky jsme si pročetli hodnocení naší samostatné práce, kterou nám paní učitelka o víkendu kontrolovala, a zakroužkovali jsme si další úkoly, které budeme moci samostatně řešit. Dost nás potěšilo, že už můžeme počítat sami i násobilkové obdélníky (tak snad ta radost vydrží). V češtině jsme měli text o hříběti, tak jsme tato mláďata použili i pro matematickou rozcvičku. Počítali jsme nohy třem hříbatům, pak nohy čtyř kuřat a než jsme se dostali k jejich celkovému počtu, přišla paní ředitelka, že potřebuje na chvilku paní učitelku a tak jsme se mohli pustit do samostatné práce. Dost jsme při tom jásali. Po jejím návratu jsme dokončili rozcvičku a věnovali se hře na kapitány. Vašík s Kubou byli kapitáni - pes a koza - a volili si zvířátka ze dvorku - dnes byly na výběr tři husy, tři kočky, jedna myš a jeden pes. Kluci šli od začátku po těch nejsilnějších, takže nebohá myš Eda zůstala úplně na konec :-). Diváci pak odhadovali, čí tým vyhraje a potom to šli všichni zjišťovat. Naším cílem bylo nahrazovat ikony tak, abychom na výsledek přišli. Vypadalo to, že vyhrál tým psa, ačkoliv byl z obou kapitánů silnější. Kuba se nás snažil přesvědčit, že dvě husy mají sílu jako jedna koza, ale nechtělo se mu do důkazů. Tak jsme si je našli sami a zjistili, že dvě husy jsou silnější než koza. Lůca ale přišla s nahrazováním, které nám velmi rychle dokázalo, že skutečně psí tým je silnější. Dokonce jsme vymysleli, že kdyby ke kozímu přišla jedna myš, síly by se vyrovnaly.
Na začátku prvouky nám paní učitelka rozdala Ostružinkovy pohádky, ta dnešní se jmenovala "Ruměnice pospolná" a my jsme podle obrázků hned věděli, že tohoto "živočíška" známe, že už jsme ho někde viděli. Chvíli jsme si o tom povídali, kdo a kdy a kde a Míša ještě přidala, že jim doma říkají ploštice. Tak jsme dostali za úkol poslouchat pozorně pohádku, kde budeme mít možnost zjistit, jestli je to ruměnice nebi ploštice. Nejlépe to vystihl Vašík, že ruměnice je druhem ploštice. V pohádce bylo, že žili na akátu, který byl jejich domovem, jejich územím. A my jsme se postupně dostali k tomu, že naším územím, kde žijeme, je Česká  republika. Nejdříve sami, pak v malých skupinách, poté ve dvou velkých skupinách a nakonec společně jsme se zamýšleli nad tím, co se cizincům (jako příklad jsme si dali Angličana, který bude zítra psát na krabičku s našimi motýlími housenkami do adresy zemi ČR) vybaví, když uslyší "Česká republika". Dokázali jsme dát dohromady docela dost věcí a časem jsme se (když nás paní učitelka trochu navedla) dostali i k vlajce a hymně a od nich pak už byl krůček ke státním symbolům, které jsou teď naším tématem. Povídali jsme si, kdo už který symbol (paní učitelka nám je rozložila na koberec na obrázcích, ale zatím nepřidala jejich názvy) někdy viděl, jaké s nimi máme zkušenosti. Teprve poté jsme si zkusili pojmenovat přiřazováním kartiček s jejich názvy. Nebylo to úplně jednoduché, stále jsme je mezi sebou přesunovali, takže nakonec nám je paní učitelka i se správnými názvy promítla na interaktivní tabuli, kde jsme se o nich dočetli ještě další zajímavé informace.
Posledním úkolem bylo si je pojmenovat do pracovního listu a podle skutečnosti vybarvit. Kdo si myslel, že je hotov, mohl odevzdat paní učitelce (naštěstí to neudělal nikdo, protože kvalita vybarvování a správnost zapsaných názvů nebyla vysoká), jinak máme příležitost dokončit doma a přinést ve středu.
Na závěr jsme dostali nové smajlíky a zapsali si hodnocení učení do svých notýsků.

Úterý 1. dubna - APRÍL
Snaha vyvést někoho aprílovým vtípkem byla patrná od samého rána. Na kalendáři jsme změnili cedulku s názvem měsíce a pak už začali s matematickou rozcvičkou. Opět jsme k ní využili násobilku, zatímco při posledním "chytáku" bylo potřeba odčítat. Byli jsme dnes hodně rychlí a udělali hodně práce. Nejdříve jsme stavěli z krychlí třípodlažní věže a snažili se přijít na všech šest řešení. Povedlo se, na tabuli jsme je zakreslovali a zjistili jsme, že nám nic nechybí. Poté jsme se rozdělili do skupinek a řešili úkol s věkem sourozenců, nově se objevila dvojčata a tak věk všech dětí byl o něco málo složitější. Ale my jsme se nezalekli a dokonce brzy zjistili, jak si počítání usnadnit. Nakonec jsme stihli i parkety, u kterých bylo komplikované zadání, ale rozluštili jsme ho a našli mnoho různých řešení pokrytí podlahy. Zítra nás čekají počítače.
V češtině jsme si vysvětlili záludnosti v psaní skupin bě, pě, vě, mě, zapsali si za uši, že nikdy nesmíme napsat "pje", ale že se během dalších školních let (snad) naučíme, kdy napsat "bě x bje", "vě x vje" a "mě x mně a pak procvičovali psaní bě. Zvládli jsme i vyhledávání podstatných jmen a sloves v textu o voňavých koláčích, ale tady už bylo několik skupin, které příliš aktivně nepracovaly :-(. Na závěr jsme si ještě napsali doplňovací cvičení a pohotově zjistili, že je potřeba doplňovat i "ě".
Při čtení s porozuměním nám paní učitelka představila poslední trénovanou dovednost z 1. dílu knihy, s kterou pracujeme (záměr autora) a ukázala nám díl druhý, na který se už dost těšíme, protože tam budou nové čtenářské dovednosti a nově také čtenářské strategie a i když už tam nejsou obrázky, tak tam jsou nově čtyři úkoly :-).
Dokázali jsme dát dohromady všechny tři záměry autorů, s kterými jsme zatím pracovali a na dvou listech již pracovali víceméně samostatně, ačkoliv důkazy pro své odpovědi jsme stále ještě řešili společně. A bylo to potřeba, protože poslední otázka u druhého listu byla pěkně záludná.
Jakmile jsme byli po přestávce všichni sbaleni, vyrazili jsme do šatny, abychom se převlékli na tělocvik. V první části hodiny jsme se jako na kolotoči střídali na stanovištích: 1. skákání gumy, 2. krátké přihrávky míčem s přeběhem hřiště, 3. školka na švihadle, 4. školka s tenisákem. U mnohých je vidět pokrok ve všem, jen to švihadlo některé stále dost trápí. Po přestávce na toaletu a pití nás paní učitelka rozdělila do družstev a vysvětlila pravidla upravené házené. Jeden tým si vzal rozlišovací dresy a začali jsme hrát. Jakmile ale paní učitelka zavolala "Stop!", museli jsme "ztuhnout"  pozici, ve které jsme právě byli. To se ze začátku stávalo poměrně často, než jsme začali přemýšlet nad tím, kam se postavit, jak spoluhráči naběhnout a jak naopak blokovat protihráče, aby si nemohli přihrát. Paní učitelka nás ale nenechala na pokoji a stále dokola ukazovala a vysvětlovala kam se postavit, kam si naběhnout, takže časem už zastavování skoro nebylo potřeba a nakonec snad ani nikdo nebyl naštvaný, protože zápas skončil 4:4 :-). Úplně nakonec jsme dostali pochvalu za celou hodinu pilné práce a zahráli si "z vody do vody".

Středa 2. dubna
Na začátek angličtiny jsme si připomněli písničku "Where is it?" a pak hráli hru "Stand up, if it's true". Paní učitelka nám říkala věty, kde co je, a my podle paměti, jak to bylo v písničce buď zůstali sedět (když věta byla špatně), nebo jsme se naopak postavili (to když byla pravdivá). Valča pak dostala svou práci a my šli trénovat porozumění předložkám. Nejdříve jsme byli králíci, paní učitelka, kde se králíci zrovna nacházení a my podle toho museli reagovat. Takže jsme zalézali pod lavice nebo židle, lezli na židle nebo na stoly, mačkali se na koberci nebo volně polehávali po třídě. Pak jsme si to samé zkusili jako míče a nakonec použili své tužky, abychom mohli trénovat i předložku "in", protože my jsem dovnitř ničeho nevešli :-). Jakmile jsme byli rozcvičení, hráli jsme bingo. Každý měl lístek s jinak rozmístěnými obrázky a paní učitelka náhodně vybírala a pojmenovávala, kde se zrovna nachází králík a kde míč. Kdo měl bingo, dost hlasitě jásal :-). Dalším úkolem bylo pozorně poslouchat paní učitelku a na pracovním listu zeleně kroužkovat obrázek, který odpovídá tomu, co slyšíme, a červeně škrtnout ten, který neslyšíme. Předposledním úkolem pak bylo samostatné popisování obrázků, to, co napsat, jsme vybírali z nápovědy v rámečku. Většina pracovala dokonale a vysloužila si jedničku s hvězdičkou. Kdo byl hotov dříve, mohl ještě zpívat s písničkou, u které ale nyní paní učitelka zpěv zastavovala a my museli po paměti domýšlet, kde se která věc nachází.
Na matiku jsme šli do počítačů a trénovali slovní úlohy na násobení. Opět byli počtáři, kteří hned na poprvé měli všech deset úloh bezchybně. Ale oproti minulé hodině na počítačích bylo dnes víc těch, kteří byli ochotni pokus opakovat, aby získali více správných odpovědí. Kdo byl hotov dříve, mohl zkusit typ slovních úloh několikrát více/méně. Zjistili jsme, že nám to moc nejde, takže víme, na co budeme muset dát pozor, až se k takovému typu úloh dostaneme.
Na začátku prvouky jsme luštili doplňovačku, při které jsme vypátrali druhé téma, kterému se u pohádky o ruměnici pospolné budeme věnovat. Někomu dříve, jiným při společné kontrole vyšla tajenka "Invazní rostlina". Někteří z nás měli čas na to, aby si rozmysleli a nakreslili, co si pod tímto pojmem představí a potom nás své obrázky ukazovali a popisovali. Objevilo se mnoho různých nápadů. Pak po nás paní učitelka chtěla, abychom se zamysleli nad tím, jestli nám to slovo něco nepřipomíná, jestli se v něm neukrývá takové, jehož význam známe. Přišli jsme na slovo "invaze" (myslím, že to byl Vašík) a Bruno pak dokázal vysvětlit (ať žijí Star wars), že to znamená napadení, útok. Paní učitelka pak k tomu přidala znovu přečtení odstavce z pondělní pohádky o akátech a společně jsme si význam pojmu invazní rostlina dovysvětlili. Velkým úkolem, který následoval, byla práce s odborným textem pro dospěláky ve skupinách. Rozdělili jsme se na čtveřice a jednu pětici, dostali lístek s textem a snažili se v něm najít odpovědi na dvě základní otázky: Proč se rostlina ocitla v Česku? a "Odkud byla přivezena?". Snažili jsme se tyto odpovědi vypátrat a přidat ještě nějakou další zajímavost, kterou jsme z textu pochopili. Když jsme byli připraveni předat své informace dál, shromáždili jsme se před interaktivní tabulí, na kterou paní učitelka připravila i velkou mapu světa a obrázky našich invazních rostlin. Postupně jsme se tak seznámili s akátem, netýkavkami, bolševníkem a křídlatkou. Protože jsme si některé informace neuměli představit, modelovali jsme si je třeba sami na sobě. To když jsme se dozvěděli, že bolševník velkolepý dorůstá výšky 5 metrů a my si to představovali někdo jako prťavou rostlinu, jiní jako výšku třídy, ale když jsme si lehli čtyři vybraní za sebe na zem zjistili jsme, že to je tedy daleko, daleko vyšší. A protože jsme slíbili, že budeme potichu, když nás paní učitelka vezme do vedlejší budovy, mohli jsme se jít na polovinu suchého bolševníku podívat do učebny přírodopisu. Stejně alespoň trochu prakticky jsme postupovali, když nás skupiny informovali o tom, kdy byly které rostliny přivezeny. Protože pod pojmem v 17. století nebo v roce 1825 jsme si neuměli představit, jak dlouho už jsou tyto rostliny na území Česka. U všech jsme ale zjistili, že sem byly původně přivezeny jako okrasné, ale bohužel v tehdejší době nikdo netušil, jak se budou v dalších letech chovat a jak mohou škodit. Obrázek popálených rukou od bolševníku velkolepého v nás zanechal silné pocity.
Na závěr hodiny jsme si nalepili do sešitů dopisy pro rodiče a plakátky na jarmark, domluvili se, kdo s kým budeme prodávat a zapsali hodnocení svého dnešního učení.

Čtvrtek 3. dubna
Matematická rozcvička se dnes nekonala, protože pro nás měla paní učitelka nachystanou matematickou soutěž Klokan na zkoušku. Řešili jsme úkoly z loňského ročníku, abychom si zvykli a abychom se příští rok mohli již regulérně do soutěže zapojit. Bezkonkurenčně nejvíc bodů získal Vojta a vysloužil si tak první místo ve třídě. Čas na řešení jsme měli dlouhý, celých 60 minut. Kdo práci odevzdal dřív, mohl ještě pracovat na samostatných úkolech v matice. Až paní učitelka naše výsledky zpracuje, dostaneme soutěžní listy do modrých desek a také se podíváme, kde jsme chybovali a jaká byla správná řešení.
Ve čtení s porozuměním jsme pokračovali v tréninku rozpoznání záměru autora a dost jsme diskutovali nad důkazy pro své odpovědi, protože jsme se v nich lišili. Práci jsme dokončili až po velké přestávce, protože díky Klokanovi se nám trochu protáhl čas, a tak i dílna čtení byla zkrácená. Začali jsme pracovat na novém úkolu, porovnáváme vybranou postavu ze své knihy se sebou samými. Paní učitelka nám ukázala, jak budeme své postřehy zapisovat do Vennova diagramu a to jsme také po čtení zvládli. Příště budeme moci úkol dokončit a povídat si s kamarádem o svých záznamech.
Při výtvarce a pracovce jsme pokračovali na výrobcích pro prodej na jarním jarmarku. Nejdřív jsme si každý natřeli vajíčko barvou podle toho, jestli budeme vyrábět kohoutka, kuře nebo zajíce. A zatímco barvy zasychaly, vystříhali jsme si ze čtvrtky a "oblékali" jsme do vlny beránky. Trhali jsme si maličké kousky ovčí vlny (ale někteří jí stejně stále říkají vata), tvarovali je do proužků a ty namotávali kolem prstu, aby nám vznikaly malé vlněné prstýnky. Jakmile jsme jich měli dostatek, natřeli jsme si beránka lepidlem a jednotlivé prstýnky na něj přilepili. Stejně jsme zvládli i druhou stranu a pak pokračovali na výrobě kuřátek, zajíců a kohoutů. Z filcu jsme si vystřihovali potřebné součástky a nosili je k paní učitelce, aby nám je nalepila tavnou pistolí. K tomu jsme poslouchali oblíbené písničky a dost si to užívali :-). Už se těšte na jarmark, bude co nakupovat.