29. týden
Pondělí 17. března
Rozdělili jsme si služby na nový týden a sdíleli zážitky v deníčcích (docela slušně už se někteří rozepisujeme). Paní učitelka nám pak rozdala měsíční plány na březen, na které minulý týden při všech našich třídních návštěvách zapomněla, a pověděli jsme si, co nás čeká v českém jazyce a co bychom měli na konci měsíce zvládnout. Pak jsme se věnovali vlastním podstatným jménům, tentokrát u měst a vesnic. Doplňovali jsme chybějící počáteční písmena ve cvičení v učebnici a odůvodňovali pravopis. To nám šlo velice dobře. Protože jsme práci stihli rychle, rozdělili jsme se ještě do skupinek a zkusili všechna města uspořádat podle abecedy. Paní učitelce se líbilo, že jsme opravdu spolupracovali a snažili se úkol splnit, takže vůbec nevadilo, že se nám to dokonale nepovedlo. Rozlišovat vlastní jména u lidí. zvířat a měst budeme i domácím úkolu, který máme na pátek. Dobrovolně můžeme zkusit doplnit města do slepé mapy České republiky (taky do pátku a dokonce za dva bodíky, protože to je prý těžké).
Matematická rozcvička byla geometrická. Ze dvou trojúhelníků jsme zkoušeli sestavit buď další trojúhelník nebo čtyřúhelník. Vymysleli jsme všechna řešení. Hlavním úkolem byly krokovací rovnice. Naším cílem bylo používat figurky, abychom si ověřili, jestli jsme úkol vyřešili nebo ne. Při dodržení podmínky "nejvíce tři šipky" existovala čtyři řešení a my jsme na ně nakonec na všechna přišli :-). Kdo stihl úkol dřív, mohl pracovat samostatně.
Z Ostružinkovy pohádky jsme se dnes dozvěděli, že malý veverčák Zoubek byl konečně vyléčen lektvarem z léčivé bylinky čantoryjky. Jen Ostružinka nebyl moc radostný, protože ho trápí, že je sám. Ale moudrá sova mu poradila, aby se vydal hledat kamarádku, takže ho asi čeká další pouť. V kris krosu jsme vyluštili téma "jarní aspekt" a zkoušeli se zamyslet, co to cizí slovo znamená. A opravdu jsme přemýšleli a vymysleli soustu zajímavých nápadů. Paní učitelka nám pak na tabuli nakreslila dva lesy - jeden jarní a jeden letní a my jsme jí říkali, jak vypadá ten jarní (ještě stromy nemají listy) a ten letní (listí je na nich spousta). Pak nakreslila sluníčko a my jsme zase dali dohromady, že přes listy se až na zem moc nedostane, ale přes větve bez listí ano. A tak jsme si vlastně sami téma vysvětlili - jedná se totiž o období, kdy stromy nemají ještě listy, na zem tak dopadá velké množství slunečního světla a to svědčí prvním jarním květinám, které zem pokrývají v obrovských rozkvetlých kobercích. Jarní kytky jsme pak zkoušeli poznávat a zjistili jsme, že je vůbec neznáme. (A zodpovědně jsme si to také zapsali do svých notýsků na konci vyučování). Na interaktivní tabuli jsme se je učili, pak si s nimi zahráli hru a nakonec si je pojmenovali do "moudré knihy", s kterou teď budeme měsíc pracovat, abychom se jich alespoň část naučili a také je zkusili vypátrat v terénu.
Úterý 18. března
Matematickou rozcvičkou byla opět tvorba geometrických tvarů z trojúhelníků, tentokrát již těžší varianta. Pak následoval hlavní úkol, který jsme řešili ve čtveřicích - autobus. Přibyl nám nový řádek - celkový počet cestujících. Dařilo se nám nespěchat a vše si ověřovat na figurkách, takže většina tabulku doplnila správně. Před samostatnou prací nás ještě čekala hra s dřívky i tady už byl úkol o poznání těžší, zatím ho ještě nemáme vyřešený všichni, do konce týdne se o něj můžeme pokusit.
Při češtině jsme se věnovali dvěma hlavním cílům - psali jsme diktát a začali s předložkami. Diktát jsme sice neměli ohlášený dopředu, ale zase jsme měli možnost si ho po dopsání celý zkontrolovat podle učebnice. Tak uvidíme, jak dopadneme. Předložky jsme nejdříve poznávali v textu (to nebylo zas tak těžké, protože byly tučně vytištěné), pak je rozdělovali na slabičné a neslabičné (připomněli jsme si, že slabiku tvoří samohláska nebo slabikotvorné r, l) a pak je zkoušeli sami při hře ve skupinách vymýšlet, když jsme je vymýšleli k zadaným slovům.
Ve čtení s porozuměním jsme prošli dobrovolný domácí úkol z minulého týdne a začali s procvičováním dovednosti "Porovnání a kontrast". Už jsme "mazáci", protože vyplnit Vennův diagram podle informací z textu jsme zvládli nejen společně s paní učitelkou na tabuli, ale i sami ve skupinkách.
Na tělocvik jsme šli ven (jen kdyby nám ten odchod netrval tak dlouho). Převlečení jsme měli všichni, takže jsme se mohli směle pustit do cvičení. Měli jsme před sebou (hned po rozběhání a rozcvičce) tři hlavní aktivity - školku s tenisákem, školku se švihadlem a trénink rychlosti. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a po deseti minutách jsme se vystřídali v nácviku obou školek. Tenisák ještě jakž takž šel, ale švihadlo byla téměř dokonalá tragédie. Kromě několika světlých výjimek vůbec neumíme švihadlo přeskočit, natož víckrát za sebou nebo dokonce jinak než snožmo. Takže teď je naším velkým úkolem pořídit si švihadla a začít ve volných chvílích pilně trénovat. Ve třech družstvech jsme pak při štafetách, u kterých nezáleželo na pořadí, pilovali rychlost a přežili jsme několik pádů a odřenin. Úplně nakonec jsme si zahráli "z vody, do vody".
Středa 19. března
Na začátku angličtiny nás hodně chtělo předvést dobrovolný domácí úkol - jak jsme se naučili hláskovat svá jména, někteří dokonce i příjmení :-). Pak už jsme se přesunuli k interaktivní tabuli, kde jsme měli postupně dva úkoly. Nejdříve nám paní učitelka pustila dvakrát novo písničku a my jsme na smazávací tabulky kreslili, kterým slovíčkům jsme v ní rozuměli. Měli jsme ze sebe povětšinou radost, protože jsme rozuměli hodně :-). Někteří dokonce všemu, čemu se dalo! Pak jsme si vše ověřili na poslechu, při kterém jsme i sledovali obraz. Pak paní učitelka vysvětlila práci Valče a my se mezitím připravili k tabuli do kroužku. Paní učitelka do něj položila krabici a přitáhla židli a stůl. Vzala si k ruce méďu Míšu a nás čekal nácvik otázky "Where is Míša?" a odpovědi "Míša is in/on/under the box/desk/chair." K tomu jsme tleskali, dupali, luskali a dělali kde co dalšího, abychom si oboje opravdu dobře zapamatovali. Jakmile měla paní učitelka pocit, že se nám daří, začali jsme si otázky pokládat sami navzájem a také jsme sami schovávali Míšu na různá místa. Příště budeme v tréninku předložek pokračovat.
Na matiku jsme šli do počítačů. Hlavním úkolem byla horolezecká hra - museli jsme vyřešit deset slovních úloh, abychom se dostali až na vrchol. Každý pracoval sám za sebe a využívat k práci mohl smazávací tabulku, počítadlo a tabulku násobků. Kdo byl hotov, ukázal výsledek paní učitelce. Pokud chtěl své skóre vylepšit, mohl se pokusit splnit úkol znovu. Protože čím více správných úloh, tím lepší hodnocení. Někdo se snažil, jiní to vzdali. Nejlepší práci odvedl Bruno a Vojta (ten se nevzdal, takže na druhý pokus), oba na 100%. Bruno navíc jako jediný ze třídy doputoval ve druhé hře až k bájnému jednorožci :-).
Než jsme začali s novým prvoukovým tématem, zopakovali jsme si na hře na interaktivní tabuli jarní kytky a tentokrát jsme měli všechno správně. Pár z nás už dokonce začalo s pátráním po nich, zatím na zahradách, takže první úlovky už máme. Každý samostatně pak pracoval na osmisměrce, z které jarní květiny vyškrtával. Ze zbývajících písmen nám vyšla tajenka "Rodiče a jejich mláďátka". Tomuto tématu jsme se pak věnovali až do konce vyučování. Nejdříve jsme si připomněli, s kterými hospodářskými zvířaty jsme pracovali v prosinci a pak k nim zkoušeli přiřazovat na koberci obrázky jejich mláďat. Povídali jsme si o tom, kdo už která mláďata viděl a kdo s nimi má nějakou zkušenost. Přišlo nám to hrozně jednoduché, takže jsme dostali druhý úkol - přiřadit kartičky s názvy členů rodiny, pojmenovat maminky, tatínky a mláďata. Nejdřív to vypadalo, že se na kartičky vrhneme a většina se k nim ani nedostane, ale včas jsme si uvědomili, že tudy cesta nevede a domluvili se na postupu - střídali jsme se po jednom a každý mohl dát kartičku tam, kam si myslel, že patří. Na poprvé se nám to sice nepovedlo, ale při společné domluvě jsme chybně umístěné popisky přemístili správně. Takto vytvořenou pomůcku jsme si nechali na koberci, abychom ji mohli využít při práci na pracovním listu. K obrázkům mláďat jsme vystřihovali kartičky s názvy celé rodiny a lepili je na správná místa. Hlavním kritériem byla správnost, následovaná pečlivostí a přesností stříhání a lepení, což bylo daleko těžší, než bezchybně pojmenovat zvířecí rodinky.
Kdo skočil dřív a zapsal si své hodnocení učení do notýsku, mohl hrát na interaktivní tabuli pexeso s mláďaty. Kdo práci nestihl, nese si ji domů v košilce, dokončí a přinese do školy zítra.
Čtvrtek 20. března - PRVNÍ JARNÍ DEN
Dnes jsme matiku začali bez rozcvičky, abychom stihli všechny úkoly, které nás čekaly. Tím hlavním byla nová hra dědy Lesoně "Na kapitány". Paní učitelka vybrala dva kapitány - kozu a psa. Protože pes byl slabší, mohl si volit jako první ze zvířátek, která byla na dvorku. Ta představovali další z nás - tři kočky, jedna myš a jedna husa. Jakmile si kapitáni dovolili, přišli ke slovu diváci. Obecenstvo si mělo vybrat, kterému týmu bude fandit a nakreslit si ikonu kapitána na svou tabulku. A pak přišlo na řadu to nejnáročnější - zjistit, jestli tým, kterému fandím, vyhrál, nebo prohrál. Zklamání ze špatně zvoleného favorita bylo velké. Zkusili jsme vše ještě jednou s novými kapitány, tentokrát vyhrál druhý tým. A tak jsme zkoušeli přijít na to, jak zajistit, aby nevyhrál nikdo. Přišli jsme na to, že se zvířátky, která máme k dispozici, to nejde, jedině, že bychom vyloučili myš :-). Od závodění zvířátek jsme se při prvním jarním dnu začali chystat na cyklistický výlet. Abychom věděli, jak se která zastávka na naší cestě daleko a nedostali se na konec svých sil předčasně, vyplnili jsme si společně tabulku vzdáleností jako v autoatlase. Pokud cesta nevedla přímo, hledali jsme tu nejkratší možnou. Bylo skvělé, jak rychle nám to šlo. Nakonec jsme ještě stihli vyřešit úlohu s penězi na cestu. A ta byla tedy pěkně těžká. Pochvalu si vysloužila Lucinka, která ji vyřešila bravurně na interaktivní tabuli a ještě uměla své řešení vysvětlit.
Zatímco v úterý jsme pro trénink čtenářské dovednosti "porovnání a kontrast" použili Vennovy diagramy, dnes jsme vyzkoušeli způsob barevného kroužkování a podtrhávání vět přímo v textu. List pro třetí den jsme takto vyřešili společně. Se čtvrtým dnem jsme pracovali ve čtveřicích a paní učitelka z nás měla velikou radost. Vůbec jsme se nehádali, střídali jsme se o slovo, kulturně reagovali na ostatní, když jsme zjistili chybu, opravili jsme si ji bez obviňování ostatních, ... Kdo chce, může jako dobrovolný domácí úkol udělat poslední list s tím, že si vybere, jaký způsob práce použije - Vennův diagram nebo barevné kroužkování a podtrhávání.
V dílně čtení jsme navázali na hodinu z minulého týdne. Paní učitelka nám v kroužku na koberci připomněla téma minulé hodiny - tachometr naší postavy a pak spolu s Ostružinkou ukázala práci na sdílení záznamů po skončení čtení. Ještě jsme přidali pár dotazů a pak už se šli nachystat na tiché dvacetiminutové čtení. Všichni jsme dodržovali pravidla, špendlík by bylo slyšet spadnout a pilně jsme četli. Po skončení času jsme si ve dvojicích povídali o vlastnostech svých postav, srovnávali je sami se sebou a kladli si doplňující otázky. Skvělá práce.
Výtvarka s pracovkou byla jarní. Zdobili jsme okna třídy. Paní učitelka nám ukázala postup práce a pak už jsme my sami začali tvořit. Vylámali jsme si vnitřky kytiček, obkreslili si je, vystřihli (to bylo pěkně těžké, protože se jednalo o velmi tenký bílý papír) a nelepili na kytku. Pak jsme si vybrali barvy fixek a jednotlivé okvětní lístky a střed pečlivě, abychom nepokreslili okraj, vybarvili. Paní učitelka nám je lepila na okna a my k nim temperami malovali stonky a listy. Bylo u toho pěkné vedro! Z vylámaných zbytků jsme pak tvořili malé kytičky na zavěšení, i ty se nám moc povedly. A na okna se určitě podívejte minimálně zvenku, ale rádi Vás uvidíme i ve třídě :-) (odtud je to možná ještě hezčí).
Pátek 21. března
Hádankami "Myslím si číslo" jsme se rozcvičili a pak se rozdělili do skupinek, abychom se pokusili vyřešit "sousedy". Měli jsme dvě podmínky - součet každých tří sousedních čísel musel být šest a všech čtyř čísel v rámečku sedm. Dost jsme se s tím trápili, přepisovali, gumovali a nakonec všechny naše nápady ověřovali společně na tabuli. Povedlo se nám přijít na všechna řešení. Potom jsme dostali čtvercové sítě a zkoušeli vytvořit střih šatů pro krychli. Kdo byl hotov, donesl jej paní učitelce a mohl pracovat samostatně. Hotové střihy jsme pověsili na síť a máme přemýšlet, do kterých z nich se krychle obléknout dá a do kterých ne.
Na začátku českého jazyka se paní učitelka hodně zlobila, protože dost z nás nemělo domácí úkol z českého jazyka a ani se neomluvilo. U některých z nás to navíc bylo opakované zapomenutí. Nejdříve jsme si připomněli předložky a pak společně procvičovali pravopis tvrdého a měkkého i/y a jeho odůvodňování. Ukázali jsme si na mnoha případech, že je vždy potřeba přečíst si celou větu, abychom doplnili správně, protože někdy se dá doplnit oboje, ale jen v jednom případě dává slovo ve větě smysl. Nakonec jsme na známky psali další doplňovací cvičení okopírované zezadu z učebnice.
Během uplynulého půl roku jsme v dílně psaní udělali velký kus práce. A proto paní učitelka usoudila, že už jsme schopni začít s psaním příběhů. Představila nám knížku, podle které budeme dovednost psát příběhy trénovat a hned jsme se toho pustili. Z koberce jsme se přesunuli před tabuli a na pohádce O Smolíčkovi jsme si ukázali tři kroky autora, které musí udělat, než začne příběh psát. Tím prvním je přehled postav, které v příběhu budou vystupovat, a prostředí, v kterém se příběh bude odehrávat. To jsme dali dohromady bez potíží. Druhým krokem je představa děje a i tady jsme si docela slušně poradili. Třetím a posledním krokem je vymyšlení závěru, konce příběhu. Jakmile jsme si vše vyzkoušeli, vrátili jsme se na koberec a postupně zvládli všechny tři představené kroky na našem společném příběhu na téma "pes". Našimi postavami budou pes, jeho páníček, kočka, štěňata a fena. Odehrávat se příběh bude doma, na zahradě, na louce a v lese. Základní osnova děje je následující: Pes uvidí a bude hodit kočku. Za to bude potrestán páníčkem. Ten ale pochopí, že pes za to nemůže, že mu chybí kamarádka a pořídí fenu. Pes a fena se skamarádí. A závěr je velký happy end - narodí se štěňata a budou chodit s páníčkem na procházky. Příští týden se tedy po náročné přípravě pustíme do práce na psaní.
Poslední hodinu byla hudebka. Zpívali jsme písničku "Jaro dělá pokusy" a postupně vymýšleli, jakými rytmickými nástroji ji doprovodit a kde na který hrát. Nápady jsme si psali přímo do textu, takže jakmile jsme měli vše vymyšleno, spustili jsme koncert. Poté následovala hra na flétnu "Běžela ovečka", ale hrát mohli jen ti, kteří si minule opsali z tabule podle zadání notový zápis. A jak poznamenal Vašík, když si to napíšu nečitelně, špatně se mi hraje. Uvidíme, zda příště budeme pečlivější :-).
Po skončení hraní nás čekal velký úkol - údržba vermikompostéru. V gumových rukavicích jsme vyčistili krmení, které začalo plesnivět, přidali nové ohryzky, které jsme krájeli na menší kousky, a zeminu pořádně navlhčili. Dokonce jsme viděli i žížalky, které v něm žijí a bioodpad zpracovávají.
Dostali jsme dopisy a obrázky od Lucinky Thao a protože nám poslala i zpáteční adresu, domluvili jsme se, že kdo bude chtít, napíše Lucince o víkendu dopis a v pondělí ho přinese do školy, abychom je mohli společně odeslat.